SVĚT MUSÍ ŘÍCT HAMASEM ZNEUŽÍVANÝM GAZANŮM PRAVDU: ŽÁDNÝ „NÁVRAT“ SE NEKONÁ
Výzva k reformě ojedinělé definice „Palestinských uprchlíků“: Palestinci jsou mobilizováni kvůli „právu“, které nemají, a „návratu“, který se neuskuteční. Proč mezinárodní komunita neustále pomáhá v Gaze vládnoucímu islamistickému hnutí Hamas klamat Gazany?
Autor článku: David Horovitz, hlavní editor webu The Times of Israel, 17. května 2018
Po pondělním děsivém násilí a ztrátě palestinských životů na hranicích Gazy dluží svět Palestincům bolestivou, leč jednoduchou pravdu. Týdny Hamasem podněcovaných manifestací „Pochodu návratu“ provázených nepokoji, snahou prostříhat se skrze hraniční plot a provádět útoky na území Izraele, vypouštěním draků přes hranice s hořící látkou připevněnou na ocasech, žhářství na palestinské straně hraničního přechodu Kerem Šalom (zapalování plynovodů a ropovodů, přičemž tyto suroviny v Gaze bolestně chybí) a další – to vše nefunguje. Stejně jako situaci nezměnily tunely určené k provádění teroristických útoků na území Izraele, odpalování raket, sebevražedné útoky, najíždění auty na pěší, střílení z projíždějících automobilů. Zkrátka strategie Hamasu nefunguje, bez ohledu na to, jak úspěšně se mu daří ovládnout mezinárodní narativ, tj. příběh o tom, co se v Gaze děje. I když je Izrael ztrátou životů zděšen, své hranice musí bránit. To, co teroristická skupina Hamas nazývá „Palestinou“, tedy území Izraele, nebude „osvobozeno“. Z většiny židovský Izrael nikam nezmizí.
TAKTIKA VLÁDNOUCÍHO HNUTÍ HAMAS
Ještě přesněji – současná taktika Hamasu, který k hranici přivádí Gazany jako údajné „miliony uprchlíků“, nepovede k jejich „návratu“. A zvláště po dalším děsivém dni jako bylo toto pondělí (13.5.2018) svět dluží Palestincům vyjasnění. V minulých týdnech jsme viděli aktuální taktiku masových protestů a násilí vedenou členy Hamasu na hranicích. Taktika byla zhusta – a chybně – v mezinárodním podání popisována jako „odpor vůči izraelské okupaci Gazy“. V pásmu Gazy ovládaném Hamasem občané skutečně žijí ve velkém utrpení. Bezpečnostní opatření jsou pro běžného člověka opravdu omezující. Ale pásmo Gazy není Izraelem okupováno: Ariel Šaron přinutil tisíce židovských osadníků i vojáků v roce 2005 opustit židovské osady v Gaze.
Viděli jsme protesty popsané jako „nenásilné“. V pondělí v noci se jich zúčastnil i vůdce Hamasu Chalil al-Hayya. Prohlášení o „nenásilí“ však nebylo pravdivé. Viděli jsme protesty, jejichž cílem mělo být „ukončit blokádu“ přístupových cest do Gazy a z Gazy. Ve skutečnosti bezpečnostní blokáda závisí na vládě Hamasu a skončila by, kdyby vůdci Gazy přestali ve svých neustálých pokusech terorizovat Izrael. Hamas využívá každou škvíru v bezpečnostních opatřeních, aby se pokusil dovézt zbraně pro svůj nekončící a opakovaně slibovaný boj „zničit Izrael“. Chce v Gaze vystavět podobnou sílu jako šítské teroristické hnutí Hizballáh vystavělo v Libanonu – 140 000 raket, všechny namířené na Izrael. Izrael neotevře svobodný vstup do Gazy, dokud by nevyhnutelným okamžitým důsledkem byl dovoz raket, střel a dalších zbraní k jeho zničení.
Od pondělí jsme viděli protesty popisované jako odpor k otevření velvyslanectví USA v Jeruzalémě a připomínající den Nakba, kdy Palestinci truchlí nad „katastrofou“ (takový je arabský význam slova), která se jim stala ustavením moderního státu Izrael. Tedy znovuoživením židovského státu,který se arabské státy okamžitě pokusily zničit (vyhlášením války o den později, 15.5. 1948). Nyní se dostáváme k jádru věci. Ve skutečnosti organizátoři pochodů k hranici od začátku jasně prohlašovali, že protesty byly plánovány a jsou prováděny s neskrývaným cílem Izrael – jediný židovský stát na světě – zničit, neboť jeho legitimitu v jakýchkoli hranicích Hamas odmítá. Odtud silná mobilizace a pobouření ve chvíli, kdy byl Jeruzalém uznán jako součást židovského Izraele přesunem americké ambasády.
TERMÍN „PALESTINSKÝ UPRCHLÍK“
„Pochod návratu“ – název protestů je vypovídající. Gazané jsou svými vůdci vyzýváni k „návratu“. Jsou ujišťováni, že „návrat“ je blízko a že jejich „domovina“ bude brzy obnovena. „Nakba“ bude napravena. Ti, kteří přijdou o život při násilí na hranici v úsilí o „návrat“, přijdou do ráje jako mučedníci v tomto bohem požehnaném boji. Svět Gazanům dluží rozbití této iluze. Jak to udělat konkrétně? Současná výjimečná definice OSN „palestinských uprchlíků“ umožňuje milionům Palestinců trvat na návratu, snít o něm, následovat cynické vůdce, a v mnoha případech riskovat své životy pro nepodložené „právo návratu“. Na rozdíl od každé jiné uprchlické populace na této planetě Organizace spojených národů uděluje statut uprchlíka nejen těm Palestincům, kteří žili na území, jež je dnes Izraelem, a uprchli z něj nebo byli vyhnáni ze svých domovů před sedmdesáti lety (po Araby prohrané válce). OSN s naprosto kontraproduktivními, brzdícími důsledky rozšiřuje statut uprchlíka na jejich děti, vnoučata a pravnoučata, odtud až na věčnost. Tak dochází k tomu, že mezinárodní komunita skrze organizaci OSN na pomoc palestinským uprchlíkům (Palestinci jako jediní uprchlíci mají svoji zvláštní organizaci OSN – UNRWA, UN´s Relief and Works Agency for Palestine) zachovává izraelsko – palestinský konflikt, který se údajně snaží vyřešit. Zkresluje diskusi o uprchlících, která by se měla týkat několika desítek tisíc stále žijících lidí, a místo toho umožňuje milionům Palestinců snít o „právu na návrat“. „Právo na návrat“ požadované Jásirem Arafatem a později Mahmoudem Abbasem (hlavními představiteli Fatahu vládnoucího v Palestinské autonomii na Západním břehu Jordánu) napomáhá zkáze veškerého dosavadního úsilí vyjednat existenci dvou států (židovského a palestinského). Tvrzení Hamasu o „právu na návrat“ nyní způsobuje ještě větší utrpení v Gaze. Nekompromisní vyžadování „práva na návrat“ Palestinci ničí důvěru v Izraeli, že někdy může být dvou států vůbec dosaženo.
Svět Palestincům dluží opravu definice palestinského „uprchlíka“. A měl by to udělat, aniž by to mělo dopad na humanitární pomoc poskytovanou Gaze a Západnímu břehu. Dluží Palestincům vyjasnění, že po Izraeli nebude požadováno spáchat národní sebevraždu židovského státu přijetím milionů potomků Palestinců, kteří kdysi žili na území dnešního Izraele. Stejně jako Izrael se po rozdělení mandátní Palestiny Organizací spojených národů v roce 1947 a po vyhlášení státu v roce 1948 stal prosperujícím státem ve svém znovuoživeném historickém domově, a vstřebal přitom stovky tisíc (odhaduje se 500-600 000) židovských uprchlíků z (arabských zemí) Blízkého Východu a Severní Afriky, tak by měli být Palestinci pobízeni, aby vybudovali prosperující palestinský stát vedle Izraele a v mírových vztazích s Izraelem jako domov pro jejich miliony . Šlo by o dosud první palestinský stát – a přijetí situace, která byla arabským světem před sedmdesáti lety zamítnuta a která je stále tragicky popírána. Svět dluží Palestincům tlak na skutečné a solidní dvoustátní řešení, kde by Palestinský stát žil v míru s dnešní izraelskou židovskou většinou, a neusiloval by neustále o její zničení. Oběma stranám by pomohlo vyjednat oddělení, kdy by dvoustátní řešení dalo Palestincům nezávislost a umožnilo Izraeli zachovat si svůj demokratický a židvoský charakter.
CHCETE ZMÍRNIT TRAGÉDII V GAZE?
Chcete zmírnit pokračující tragédie v Gaze? Chcete zabránit nekonečnému opakování strašných dní jako bylo pondělí? Řekněte Palestincům zcela otevřeně, že nemají „právo na návrat“. Řekněte jim, že si zaslouží vůdce, kteří jim nelžou a nezneužívají je. A řekněte jim jasně, že jejich nezávislost může být dosažena pouze skrze skutečnou připravenost na spolužití s většinově židovským Izraelem.
Zdroj článku: https://www.timesofisrael.com/world-must-tell-gazas-hamas-abused-masses-the-truth-there-will-be-no-return/
Překlad: Terezie Dubinová, PhD. pro www.oheladom.cz
Fotografie: Izraelská vojačka pečující o syrské dítě v izraelské nemocnici. Součást izraelské operace „Dobrý soused“ – humanitární pomoci syrským civilistům. Zajímavé, že takové zprávy se do našich médií nedostanou…
Zdroj: https://www.timesofisrael.com/operation-good-neighbor-israels-massive-humanitarian-aid-to-syria-revealed/
Poznámky a odkazy na další informace:
Aktuální izraelská politická reprezentace klidnému řešení již tak neřešitelné situace nijak nepřispívá. Současný premiér je premiérem již nezdravě dlouho, nevyjasnil několik korupčních podezření, zvolil taktiku udržování statu quo. Současný ministr obrany podporuje radikální silová řešení a má zcela nediplomatická prohlášení na hraně i za hranou rasismu a xenofobie. Současný ministr vzdělávání a záležitostí diaspory se svými výroky pohybuje na hraně náboženského radikalismu a netolerance. A to nemluvím o ultraortodoxních politických představitelích, kteří drží vládnoucí koalici.
V Izraeli je tak aktuálně situace, kdy paradoxně umírněnou a rozumnou sílu představuje právě armáda (IDF). Současný nejvyšší velitel je klidný člověk, který váží slova. Na vojenské velitele je veliký tlak ze strany občanů a občanské společnosti, neboť část občanů v armádě slouží v rámci povinné vojenské služby. To posiluje uvážlivá rozhodnutí, zaměřená na ochranu vojáků i civilistů. Vojáci často doplácejí na egomanská, velkohubá vyjádření politiků, kteří v rámci boje o hlasy nedomýšlejí důsledky, a často zbytečně popichují palestinské emoce. Jak upozorňuje mnoho komentátorů, propast mezi politiky a armádou se rozšiřuje, což v zemi, kde je každodenní život s politikou a armádou těsně propleten, není dobré.
Hamas, palestinská sunitská islamistická organizace, vznikla roku 1987 jako odnož egyptské islamistické organizace Muslimské bratrstvo. Ve své Chartě má mj. zakotvený cíl „zničit sionisty“, tj. Stát Izrael. V roce 2006 zvítězil ve volbách v Pásmu Gazy nad Fatahem, následně vypukla krutá občanská válka, při které byl Fatah vyhnán na Západní břeh. Odtud faktické dvojvládí v Palestinské autonomii. Pod tlakem katastrofální hospodářské situace v Gaze Hamas na popud Egypta na podzim 2017 začal vyjednávat předání vlády Fatahu, odmítl však odzbrojení svého vojenského křídla – chtěl předat pouze odpovědnost za infrastrukturu a péči o obyvatelstvo. Na tom jednání prozatím ztroskotala.
Nakba – den, kdy si Palestinci připomínají pro ně tragické výročí odchodu či vyhnání Palestinců z území, která po arabskými státy prohrané válce se stala součástí židovského státu Izrael. Arabské státy Palestince vyzývali už před válkou, aby z území odešli, s tím, že se po „vyhnání Židů do moře“ vrátí zpět. To se však nestalo.Arabské státy následně uprchlíky na svém území odmítly integrovat, žijí tedy dodnes se statutem uprchlíka nejvíce na území Jordánska, Sýrie a Libanonu.
Slovem „Nakba“ (katastrofa) byla ovšem původně označena zcela jiná historická událost, totiž rozdělení území Blízkého Východu mezi vítězné mocnosti Británie a Francie po porážce do té doby vládnoucí Osmanské říše v roce 1920 (tj. po 1. světové válce). Jako připomínku palestinských uprchlíků den „přeznačil“ až Jásir Arafat v roce 1998.
O organizaci UNRWA, tj. OSN zřízené organizaci na pomoc palestinským uprchlíkům, která je spíše součástí problému než řešením, aktuálně např. švýcarský ministr zahraničních věcí Ignazio Cassis:
https://www.timesofisrael.com/un-palestinian-refugee-agency-part-of-the-problem-swiss-minister/
Jako vždy výživné zpravodajství viz. web MEMRI.org, kde jsou překládány arabské projevy vůdců k arabským spoluobčanům. Aneb upřímnost ano, ale pouze v jazyce, kterému mezinárodní veřejnost nerozumí… Zde např. přiznání vůdce Hamasu, že od začátku byl „mírovumilovný a nenásilný Pochod návratu“ zamýšlen jako násilná a nátlaková akce. (https://www.memri.org/reports/memri-tv-compilation-gaza-march-return-israel-clips-%E2%80%93-calls-jihad-martyrdom-chants-anti )
Kvalitní rozhovor o situaci s redaktorem Čro Štěpánem Macháčkem:
https://video.aktualne.cz/dvtv/machacek-58-mrtvych-palestincu-hamas-ted-chce-demonstrace-ut/r~ff62e0c2584e11e8b8310cc47ab5f122/
Kvalitní zprávy přímo z oblasti od novináře Jakuba Szantó:
https://twitter.com/JakubSzanto?ref_src=twsrc%5Etfw&ref_url=https%3A%2F%2Fwww.ihned.cz%2F
Všimněte si např. této výmluvné zprávy dokládající dvojí metr – kdyby totéž udělal Izrael, Liga arabských států, Amnesty International, Human Rights Watch a většina světa by byla pobouřena a volala si izraelské diplomaty na kobereček…
„Bitva mezi syrskou armádou, ruským letectvem a zbytky Islámského státu srovnaly se zemí palestinský uprchlický tábor Jarmúk. Ze 122000 lidí v něm stovky zabily bomby i hladomor při zcela bezohledném obléhání. Desetitisíce uprchly. AI, HRW, Liga arabských států…ticho po pěšině.“
O způsobu, jakým západní média informují o situaci v Izraeli:
http://blogs.timesofisrael.com/dont-confuse-me-with-the-facts-on-gaza/
Jak také mohou být vyráběny zprávy o „masakrech v Gaze“ aneb používání záběrů odjinud (v tomto případě z protestů v Egyptě a jejich potlačení egyptskou armádou) a jejich vydávání za „izraelské násilí“:
https://medium.com/dfrlab/viral-video-from-gaza-protests-not-actually-from-gaza-protests-6186791586cc
K tématu informací dále doporučuji skvělou knihu novináře Davida Patrikarakose „War in 140 Characters: How Social Media is Reshaping Conflict in the Twenty-First Century“. Ke knize se vrátím v textu na tomto webu. Prozatím pasáž, která by mohla být MOTTEM TOHOTO PŘEKLADU: „Hamas se nesnaží dosáhnout vojenského vítězství. Nemůže ho dosáhnout. Co chce je snažit se popichovat Izraelce, aby šli do akce, a potom ukázat své utrpení světu a získat sympatie pro sebe a odsouzení Izraele. A to je POLITICKÝ CÍL – a země jako Izrael jsou zde v nevýhodě.“
Texty zveřejněné na webu www.oheladom.cz jsou autorskými texty a překlady PhDr. Terezie Dubinové. Bez vědomí autorky a jejího psaného svolení je nelze kopírovat a přebírat na svůj web. Sdílení na FB s plným odkazem je v pořádku. Pokud chcete texty publikovat na svém webu, dejte autorce na vědomí na mailové adrese terezie.dubinova@oheladom.cz . Děkuji.
K tématu dále na tomto webu:
http://www.oheladom.cz/2016/preklady/media-o-izraeli/
http://www.oheladom.cz/2015/preklady/palestinsky-a-arabsky-aktivista-odvaha-postavit-se-nasili/
http://www.oheladom.cz/2012/puvodni-clanky/izrael-a-palestinatentokrat-inspirace/