Milí a milé, se svolením autorky, geomantky Ying Li, vám předkládám její krásný článek o současné úloze člověka v kontextu přírodního světa, viditelného i neviditelného:-) Ať je inspirací!
Tento článek je shrnutím besedy, kterou jsem měla na setkání v ekologické komunitě ECOlonie a Forge Neuve (ve Francii) v červenci 2025. Pokrývá širokou oblast témat, od elementálních bytost a Sidhe („vílí bytosti“, čti: ší) až k mimořádným evolučním skokům Gaii Sofie. Drahý čtenáři, text ti nabízím jako vřelý úvod do živoucího srdce aktuální geomancie.
Naši přátelé včely drží klíče k životu na Zemi. Pohybují se od květu na květ, z jednoho živého systému ke druhému. Shromažďují, přenášejí, opylují napříč, umožňují kvetení jako spolutvořivý zázrak. Jsou mistrovskými opylovači. Bez nich by život nemohl vzkvétat. Jsou také mezidimenzionálními bytostmi, které se pohybují mezi světy. Za celou dobu mé geomantické praxe jsem došla k pochopení, že lidé jsou jako včely: jsou mistrovskými opylovači vědomí (bee-ings). Jsme schopni se naším uvědoměním dotknout všech říší: elementální, vílí, andělské, dračí a dalších. Neseme frekvence těchto setkání jako pyl a zasazujeme je do dalších dimenzí života. Tato vnitřní kapacita byla vždy naší součástí, ale byla uspána jako Šípková Růženka. V tomto jedinečném čase transformace Země znovu objevujeme naše vnitřní probouzející se „včelí bytí“ (bee-ing).
PROSTOR MOŽNOSTÍ
Když uvolníme železnou mříž analytické mysli, něco se stane. Dveře se potichu otevřou a pozvou nás ke změkčení hran toho, co si myslíme, že víme. Racionální mysl hraje dvojí roli – je únoscem lidstva i jeho doprovodem. Jsme vedeni k tomu, abychom nálepkovali, kategorizovali a tvořili závěry založené na tom, co jsme byli učeni. Když to děláme, racionální mysl uzavře hlubší otázky naší reality ještě předtím, než mají příležitost se vynořit.
V geomancii kultury Gaii pokládáme otázku odlišně. Ptáme se: KDO TOTO DĚLÁ? Za každým procesem života na Zemi, za každým pohybem vody, změnou ročních období, růstem semínka, … je nějaká bytost. Někdo tam je. Svět není strojem, který běží sám o sobě. Je živoucím společenstvím inteligencí, viditelných a neviditelných, kde každá přispívá k postupnému odvíjení jedinečného tvořivého procesu Gaii.
Pokud chceme začít to vnímat, není to záležitost získání nových schopností. Je to záležitost vytvoření prostoru možností. Zastavíme posuzování na dostatečně dlouhou dobu, abychom umožnili příchod přímé zkušenosti. Nic nevynucujeme ani nevytváříme pojmy: prostě se po nás chce, abychom byli jednoduše přítomni a upřímně otevřeni tomu, kdo na místě je. Bytosti, které si přejí navázat kontakt, si nás najdou, pokud budeme dostatečně klidní. Klid a ticho mluví. V klidu a tichu objevujeme vibrující vnitřní svět.
KVANTOVÝ SKOK GAII
Představte si rozhovor mezi dvěma mikroorganismy žijícími uvnitř vašeho těla. Jeden se obrátí k druhému a říká: „Věděl jsi, že místo, kde žijeme, je něčí součástí?“ Druhý se nevěřícně ohlédne: „My jsme uvnitř někoho!?!“
Miliony lidských bytostí v našem světě žijí své životy jako nevědoucí mikrob v tomto příběhu. Nemají tušení, že jsou součástí inteligentní, vědomé bytosti. Lidstvo žije uvnitř Gaii Sofie, kosmické Země. Klam, že žijeme na inertní, nehybné a netečné planetě, je jedním z nejvíce poškozujících příběhů, které si vyprávíme o životě. V každou chvíli jsme součástí posvátné, vysoce vědomé Země. Když se rozhodne udělat pohyb, pohybujeme se s ní. A to, co dělá právě teď, je mimořádné.
Ve světě současné geomancie se právě probíhající transformace nazývá kvantový skok Gaii. Označení pochází od Marka Pogačnika, který položil základy našemu modernímu geomantickému přístupu. Vývoj Gaii není postupnou evolucí, ale skokem na zcela novou úroveň bytí. Děje se s takovou rychlostí, že koncepčně nemůže být uchopena. Když cítíme, že život je zvláštní a znepokojující, když máme pocit, že nám země podkluzuje a naše vnímání sebe sama je těžké polapit, není to znamením, že jsme ztratili svoji životní cestu: je to vjem skutečnosti, že jsme součástí bytosti, která činí skok.
PRVNÍ DAR GAII: SFÉRA LÁSKY
Jednou z nejpozoruhodnějších věcí, které v tuto chvíli Gaia činí, je tvoření sféry Lásky – živoucího univerza lásky, souběžného s jejím biosférickým a éterickým tělem. Jako moudrá bytost, která se pohybuje skrze nespočet cyklů tvoření a ničení, pochopila, že tam, kde je přítomná láska, tam je zajištěn život. Sféra Lásky denně roste – a kam dosáhne, tam staví mosty mezi světy a otevírá nové cesty.
Láska je prvotní tvořivá síla a jazyk mezi všemi dimenzemi. Když cokoli nabízíme se skutečnou láskou, toto gesto se rozvlní do každé dimenze. Sféra Lásky není poetickou ideou: je to živoucí skutečnost, kterou v každé chvíli spolutvoříme. Láska je to, co nám umožňuje být jako včely – být mistrovskými opylovači vědomí. Když jsme ukotveni v srdci, dveře stvoření se otevírají. To je universální zákon a kosmický řád, podporovaný andělskou sítí a nejvyššími božskými bytostmi, které podporují základní tkanivo vesmíru, včetně Gaii samotné jako inovátorky kosmického vědomí Země.
DRUHÝ DAR GAII: PROMÍSENÍ SVĚTŮ
Druhým darem Gaii je zeslabování závojů. Hustota hmotného fyzického světa dosáhla svého nejnižšího bodu. Nyní směřujeme do období propustnosti: do času, ve kterém se neviditelné a viditelné může navzájem více a více cítit, vnímat a odpovídat jeden druhému skrze vibrační jazyk. Tento jazyk nepotřebuje slova. Gaia otevírá dveře stvoření a představuje nám nejšlechetnější a nejdůmyslnější řešení: ať je každý vědomý si toho druhého a ať se každý hluboce zamiluje.
Rozpouštění, prolínání a slučování, které se v tuto chvíli děje, se neodehrává pouze mezi lidmi a neviditelnými světy. Odehrává se i mezi všemi nejrůznějšími říšemi – mezi různými evolucemi bytostí, mezi dimenzemi, které byly kdysi pevně odděleny. Vše se stává více propustným, více propojeným, více živým: vůči sobě i vůči druhým. Jsme zváni setkat se s tímto otevírajícím se prostorem našeho vlastního „včelího“ bytí (bee-ing): cestovat svým vědomím mezi světy, ochutnávat jejich odlišné vůně a nektary. První noc, kdy jsem spala v ekokomunutě ECOlonie ve Vosges ve Francii, jsem ve svém pokoji potkala skřítka. Skřítci jsou elementární bytosti Země a slouží jako ochránci míst. Pomáhají přenést jemné síly Země do manifestované, tj. zhmotněné dimenze.
SKŘÍTKŮV VZKAZ
Budu s vámi sdílet příběh spojený s druhým Gainým darem lidstvu. Když jsem poprvé navštívila ekokomunitu ECOlonie ve francouzském Vosges v létě 2024, potkala jsem se první noc v mém pokoji se skřítkem. Spřátelili jsme se a já jsem jeho přítomnost cítila během celého týdne, kdy jsem tam byla. Nabízel mi podporu svým vtipným způsobem. V následujících měsících jsem zjistila, že se s mým kamarádem skřítkem mohu spojit i telepaticky, i když jsem v Londýně. Je fraktálem celého místa a krajiny, se kterou je spojený, a skrze něj jsem byla schopná se z dálky naladit na místo, kde žije.
Když jsem se následující léto vrátila do ECOlonie, nemohla jsem ho najít. Dost mne to rozrušilo. Říkala jsem si, jestli jsem snad neudělala něco, co by ho urazilo. Potom se jedné noci stalo, že když jsem usínala, cítila jsem ho u sebe. Byl tu! Když jsem se naladila, abych pochopila jeho zmizení, přišel jasný vzkaz. Nestáhl se proto, že by byl uražen nebo zatížen mojí pozorností. Stáhnul se vědomě, aby mi nabídl silný vzkaz:
„Jsem tak jemný (subtle) proto, že potřebuji, aby i tvoje skupina byla jemná.“
Elementální svět nás žádá, abychom ho následovali do nemanifestovaných, nehmotných éterických dimenzí. Ty jsou plné proměnlivosti a potenciálu mísení a prolínání. Tam máme jít, neboť tam nás vedou proměny Gaii. Jemnohmotné bytosti ne vždy užívají slova. Často ke komunikaci používají svoji přítomnost a gesta. Zjistila jsem, že občas dělají bizarní a překvapivé věci, abych pochopila, co si přejí předat. Mají různé kódy vedení a různé způsoby vytváření významů, které přesahují lidské společenské normy. Spolupráce s elementálním světem po nás vyžaduje trpělivost, otevřenost a ochotu sedět s hádankami, dokud se nevyjasní. A potom nám často řeknou:
„Nebuď tak vážná/ý! Ber to s humorem!“
ELEMENTÁRNÍ BYTOSTI: RUCE GAII
Gaia je především elementálním světem. Elementární bytosti jsou jejíma rukama. Jsou to tvořivé inteligence, které tkají most mezi neviditelným a manifestovaným. Bez nich by fyzický život nemohl existovat. Jsou přítomné ve všem stejně jako mikroorganismy: jsou zodpovědné za všechny životní procesy. A přitom jsou nevnímané a nepochopené.
Každá duše má svůj protějšek v elementálním světě. Každý z nás nese osobní elementární bytost, která je zodpovědná za naše zhmotnění, za udržování fyzického těla ve vtělení a za všechny okamžiky zázraku našeho fyzického bytí. Koncept Marka Pogačnika o duši a elementární bytosti jako dvojčatech je nejvíce inspirující a nejvhodnější popsání. Vždy společně tančili, neoddělitelné a vzájemně závislé. A přesto byly elementární bytosti vymazány z lidského povědomí. Staly se oběťmi racionálního myšlení, jehož výsledkem jsou neživé kultury – kultury neuznávající duši a ducha.
V geomantické práci kultury Gaii je obnova našeho vztahu s elementárními bytostmi ústředním bodem. Lidství nese božskou sílu. Když svůj záměr k něčemu nasměrujeme, elementární bytosti ho provedou. Elementární bytosti stojí ve službě životu. Zároveň jsou podřízené tisíciletí nevědomého lidského vedení, a tak se ocitají v situacích, kdy slouží procesům, které by si o své vlastní vůli nezvolily. Uznat elementární bytosti, nabídnut jim ocenění a zeptat se jich, co chtějí, spíše než jim dávat povely, co chceme my – to je skutkem hlubokého respektu a solidarity s elementálním světem. Když je osvobodíme z jejich otroctví, najdeme své vlastní osvobození.
BYTOSTI PÁTÉHO ELEMENTU: NOVÁ EVOLUCE
V procesu kvantového skoku Gaii veškerý život činí skok s ní – a to včetně elemtárních bytostí. Před staletími existovaly duchovní přístupy (např. učení alchymisty Paracelsa v 16. století), které dávaly elementárním bytostem tradiční jména a vnímaly je jako propojené s určitými živly. Nymfy a vodníci byli spojováni s vodou, skřítci a trpaslíci se zemí, salamandři s ohněm a sylfové se vzduchem. Ale evoluce Gaii nás nyní nese do období syntézy. Hranice mezi elementy/živly se rozpouští a elementární bytosti přesahují své původní oblastí. Jejich role se stávají více fluidní, proměnlivé, komplexnější a rozmanitější.
Z tohoto vývoje se vynořily tzv. bytosti pátého elementu: elementární bytosti, které jsou více individualizované, více vnímavé vůči lidskému vědomí, a schopnější podporovat a navázat s námi intimnější vztah. Rozvinuly si větší vůli, osobnost a emoční hloubku. Jsou v mnoha ohledech MOSTY: mezi elementárním světem a lidským světem, mezi tím, co bylo, a tím, co se uskutečňuje.
Skřítek leprikón Lloyd popsaný v knize Tanis Helliwell „Léto s leprikóny“ je příkladem bytosti pátého elementu: vysoce vyvinutý, individualizovaný, se schopností lidského jazyka, rozvinutou skrze vnímavé pozorování a naladění na lidský svět. Tyto elementární bytosti nás studují a jsou prvními vlaštovkami éry spolutvořivého vztahu s lidmi. Vztahu, který je založen na vzájemném uznání.
Zvyšující se schopnosti bytostí pátého elementu pro spoluvývoj s lidstvem jsou doprovázeny zranitelností. Díky vztahu, který jsem navázala s bytostí země v Alpách (příběh jsem popsala na mém blogu Embodying Earth v textu „Zasmušilý skřítek“ zde: https://embodying.earth/inspiration/the-gloomy-goblin-an-earth-healing-story ), jsem se naučila, že tyto elementární bytosti mohou trpět více než ostatní. Bytosti pátého elementu v sobě nesou složitost pocitů a emocí, která se podobá naší vlastní vnitřní komplexitě. Proto potřebují náš respekt a péči – stejně jako nám je nabízejí oni.
SIDHE: NAŠI BRATRANCI A SESTŘENICE ZA ZÁVOJEM
Když se nám vyjeví bytosti pátého elementu a další neviditelné bytosti, nepředstavují ustálené formy. Dá se říci, že pronikly do archetypálního úložiště uvnitř našeho vědomí a zvolily si tvary a symboly, které rozeznáme nebo které představují zvláštní význam v naší individuální matrici. Proto je důležité pochopit, že jemnohmotné bytosti se projevují různě podle vědomí, se kterým komunikují. Jejich formy jsou proměnlivé a tvarované podle vědomí, které je vnímá. Přesto představují přítomnou realitu.
Jinou rozsáhlou vnitřní evolucí Země je Sídhe – naši dlouho ztracení vílí bratranci a sestřenice. Sídhe (výslovnost „ší“) je irské jméno pro tuto evoluci bytostí vnitřní Země. Jsou však přítomní po celé planetě a jsou nazýváni různými jmény, v závislosti na kultuře, která je s nimi v kontaktu. V dávné minulosti, před tím, než byl zformován současný hrubohmotný svět, tedy když Země byla ještě stále více éterická než pevná, sdíleli lidé a Sídhe společné předky a obývali stejnou dimenzi. Potom došlo k rozpojení (divergence). Sídhe udělali dramatický evoluční skok do éterických dimenzí svého vílího světa, zatímco lidstvo pokračovalo po své cestě do hustšího hmotného vtělení. V čerokézské tradici jsou tyto velké vílí bytosti zvány „Nunnehi“. V Tolkienových spisech, které vyvěrají z nadšeného vnímání neviditelných světů, jsou elfové vysoké dávné éterické bytosti úžasné inteligence a elegance. Sídhe nejsou drobnými květinovými vílami z viktoriánských ilustrací, ale civilizací bytostí, která s námi sdílí pozemský původ a lásku k Zemi. Jak Gaia ztenčuje závoje a období propustnosti se prohlubuje, otevírá se možnost přímější spolupráce mezi lidmi a Sídhe. Historie našeho „dvojího lidu“ nebyla od dob dávného rozchodu snadná. Agrese a nadvláda, která se stala vlastností lidské civilizace, vedla Sídhe ke stažení se z našeho světa. Sídhe jednotlivci a skupiny, které rozvinuli schopnost vnímat lidi, se nyní dívají, zda nám znovu mohou důvěřovat jako partnerům. Spíše, než aby nás zkoušeli, udržují naději, že jako lidstvo dokážeme najít cestu domů ke své vlastní božské podstatě.
STÁT SE SOMELIÉREM VIBRACE
Být opylovačem vědomí znamená vyvinout v sobě jemnou citlivost someliéra. Someliér se nenaučí vnímavosti svého ústního patra za jedno odpoledne. Je to dlouhý a trpělivý trénink, ochutnávání mnoha vín a hroznů, znovu a znovu, dokud se smysly nestanou dostatečně vytříbenými, aby rozlišily, co bylo kdysi nerozlišitelné. Co začalo jako nesmírná složitost chutí se postupně proměňuje v něco rozeznatelného: tento tón, tento odstín, tato jedinečná kvalita půdy a světla.
Vtělená geomancie je uměním stát se someliérem VIBRACE. Na začátku mohou být přijaté vjemy z vnitřních dimenzí míst a bytostí všechny smíchané dohromady – prchavé, náchylné k pochybnostem, náročné popsat slovy. Po nějakém čase postupně, s opakující se přímou zkušeností a ochotou důvěřovat tomu, co povstává v těle dříve než v mysli, která by to zpochybnila, se rozvine vnitřní schopnost ochutnávání. Navštívíte místo a pocítíte něco zářivého a okouzlujícího – možná vílí kvalitu. Navštívíte jiné místo a rozeznáte stejnou kvalitu. Pak vstoupíte do hluboké, výbušné síly draka a všimnete si jeho jedinečného otisku v paměti vašeho těla. Krok za krokem se nitky oddělují. Neviditelný svět se stane více hmatatelným. Vnímavost odpovídá různě na každou osobu, ať už skrze tělesné vjemy, obrazy, písně, které chtějí být zazpívány, sny, které nesou určitou kvalitu. Vše má svůj důvod. Všechny tyto části proudu vědomí se otevírají a tříbí v procesu návratu do PŘÍTOMNOSTI a k přímé zkušenosti krajiny, míst a bytostí. Včely nás zvou, abychom se staly someliéry vibrace.
VČELÍ SPOLUBYTÍ SE SESTROU ZEMÍ
Skromná včela nemůže znát celý rozsah a důležitost toho, co dělá. Přesto květiny rozkvetou. A možná právě toto po nás Gaia žádá: abychom se pohybovali s láskou, zůstali otevření a důvěřovali tomu, co neseme ve svých vibračních polích. Je to shromážděno ze šepotu jemnohmotných světů a už zasazuje malá semínka uvnitř zahrady života. V nové geomantické práci mluvíme o Sestře Zemi, abychom otevřeli možnost nové dynamiky v našem vztahu s Gaiou. V průběhu věků se lidstvo vztahovalo k zemi jako k Matce – k té, která po nás uklidí, vše nám poskytne a nic za to nežádá na oplátku. Ale co když už je připravená stát se nyní pro nás někým jiným? Co když nyní vykročila vpřed jako NAŠE SESTRA – jako někdo, kdo nám důvěřuje, i když je zranitelný, a žádá nás o vzájemnost, sdílenou odpovědnost a opravdové spolutvoření? Země jako Matka je starodávný a milovaný obraz. Nese něhu a vděčnost. Gaia nás volá k rozkvětu do naší plné přítomnosti, s odvahou obejmout obrovské změny, kterými prochází. Objevujeme naše vnitřní včelí bytí, naše mezidimenzionální vědomí.
A naše Sestra Země jde napřed.
Foto: Kosmogram Barbary Buttinger Foerster k uctění světa zvířat, zvláště výživy života pocházející z BŘICHA – místa plodnosti. Kosmogram je součástí instalace kosmogramů Marka Pogačnika a přátel v Pěčňově na Šumavě. Fotila jsem před třemi lety.
„Kosmogramy jsou formy umění a univerzálního jazyka rozvinutého Markem Pogačnikem. Jsou tesány obvykle do kamene a jsou adresovány multidimenzionalitě života – jeho viditelným i neviditelným aspektem, jeho kvalitám a esencím. Slovo „kosmogram“ je složeno ze dvou řeckých slov: „kosmos“, protože v kosmu jsou všechny věci navzájem propojené vztahy, a „gram“, odvozeného od „gramma“, „dopis, písmeno“. Kosmogram je tak dopisem celistvosti stvoření. Každý kosmogram je založen na geomantické zkušenosti a živoucích vztazích se říšemi a bytostmi, se kterým jsme povoláni komunikovat. Kosmogramy jsou staženy v napojení a spolupráci s jemnohmotnými bytostmi, které napomáhají v tvarování jeho formy a jazyka.“ (Ying Li)
Originál textu najdete zde:
Ying Li – Geomancy Updated: Our Potential as Human Bee-ings
https://embodying.earth/inspiration/geomancy-updated-our-potential-as-human-beeings
Texty zveřejněné na webu www.oheladom.cz jsou autorskými texty a překlady PhDr. Terezie Dubinové. Bez vědomí autorky a jejího psaného svolení je nelze kopírovat a přebírat na svůj web. Sdílení na FB s plným odkazem je v pořádku. Pokud chcete texty publikovat na svém webu, dejte autorce na vědomí na mailové adrese terezie.dubinova@oheladom.cz . Děkuji.
Tento web funguje na dobrovolnické bázi. Svoji práci pro vás dělám ráda. Nicméně mne stojí úsilí, čas i peníze. Pokud byste mne chtěli finančně podpořit, pomůže mi to, potěší mne to a energie se vyrovnají. Číslo mého účtu je: 216576068/0300. QR kód je nastaven na částku 500,- Kč. Děkuji.
K TÉMATU NA TOMTO WEBU: