Milé ženy, milí muži,
když jsem byla nakladatelstvím Mladá Fronta – Albatros oslovena ke třetímu vydání knihy Kořeny ženské spirituality, měla jsem nesmírnou radost. Druhé vydání knihy bylo stejně jako první vyprodané a prodávalo se na Knihobotu za přemrštěné ceny. Každý měsíc jsem dostávala několik mailů s dotazem, zda se dá kniha sehnat u mne. To byl první důvod, proč jsem souhlasila. Druhým důvodem byla profesionalita a vstřícnost redaktorů Mladé Fronty. A třetím důvodem byl pocit, že nastala doba, kdy se skrze renomovaný nakladatelský dům téma Kořenů může posunout do hlavního proudu.
Je na čase.
Když kniha v letech 2012-2013 vznikala, vnímala jsem naléhavost jejího poselství a velkou naději na pozitivní změnu. O třináct let později jsme uprostřed turbulentního dění a mohutných vln zápasu starého a nového v nás i kolem nás. Břeh je často skryt, světlo mnoho lidí nevidí a naděje zápasí o přežití. Řečeno stručně – dokázali jsme si tehdy představit, že rezistence, odpor některých našich vnitřních částí, i odpor některých vnějších sil, odpor vůči změně a posunu, bude tak silný a tragický? Že vyvolá války, manipulace, stará dramata, …., způsobem, kterému bude tak náročné odolat?
Já osobně, i když mi to mnohé sny naznačovaly, jsem ve svém osobním nastavení „vidím ve všech a ve všem jiskru Světla a na tu se soustředím“ rozhodně nepočítala s tím, že v roce 2025 budeme stále svědky tolika utrpení.
A přesto… Pokud pracujete se živou Zemí a Duchem, jistě vnímáte, že – řečeno s klasikem – věci nejsou takové, jaké se zdají být. Předně, sama Země, živá bytost Gaii, zvyšuje svoji vibraci, což vnímá každý, kdo pracuje v přírodě a s přírodou nejen na hmotné, ale i energetických rovinách. Pokud je mu to umožněno, Duch více a více prostupuje naši každodenní materiální realitu. Nová duše Země je zrozena a ukotvena. Rodí se děti, jejichž vnitřní klid pochází z Celistvosti – odkud k nám tyto nádherné duše přicházejí?!? Staré osobní i kolektivní vzorce chování i myšlení jsou tak viditelné, transparentní a hlučné, že naše volba je nutná – a konfrontuje nás s našimi Stíny, zvláště strachy. Což není příjemné, ale je to důležité. Otevírá se vějíř možností, spektrum realit, které si můžeme volit vědomě, i když tolik lidí si stále volí převážně nevědomě. Vrací se tak osobní a kolektivní odpovědnost za naši sílu a moc, možnost volby a manifestace, pobídka k novým cestám.
A v tuto chvíli mohou být Kořeny nápomocné. Kniha totiž ukazuje, že lidstvo nástroje ke zvládání společenských a kulturních změn kdysi mělo a že naši předci prošlapali mnoho zajímavých, stále inspirativních cest. I když jsme ve spirále času jinde a mění se opravdu mnoho, stále nám leckteré téma z minulosti může přinést aha momenty a velkou úlevu – „toto si pamatuji… nejsem úplně blázen…“.
Když jsem knihu psala, byla jsem plně ponořená do tématu vzestupu ženství. Jako matka dvou dcer a žena pracující na léčení ženských témat svých rodů jsem chtěla pochopit a uchopit ženství, jeho povahu a úkoly. Proces psaní mi nesmírně pomohl na mé osobní cestě – a dnes po dvou vydáních knihy vidím s velikou radostí, že pomohl i jiným ženám.
Zároveň však vnímám, že se od té doby společenský konsensus hodně posunul – tolik, že by se matky zakladatelky spirituálního feminismu nejspíš dost divily. Neutrální spiritualita, tedy schopnost přistupovat ke světu s vědomím, že viditelná rovina je pouze jednou z mnoha rovin a že se všemi rovinami můžeme spolupracovat skrze osobní vnitřní i vnější práci, se často posunula buď do aktivismu, nebo do konzervatismu. V aktivismu je náročné pohlídat projekce, přílišné soustředění na materiální stránku reality, černobílé zjednodušující vidění a emoce. Jak říká Inelia Benz, zpracování emocí, resp. reaktivnosti, je první třída duchovní práce, bez níž se neposuneme ke skutečné změně. V konzervatismu se ženy často vrací k hodnotám, které sice nabízejí bezpečí (nebo iluzi bezpečí), ale pro ženskou Celistvost nejsou podpůrné. Často jsou spojené se starou dynamikou „oběť – agresor – spasitel – mučedník“, resp. „oběť – agresorka – spasitelka – mučednice.“ Stínem také může být pokrytectví a přesvědčení, že „moje/naše cesta je ta pravá“. Oba směry mohou být propojené jako vzájemné odpovědi – opačné póly, které se spoluvytvářejí a posilují. Pohlídat, aby nedocházelo k extrémním vychýlení, je výzvou.
Podobnou výzvou je známé přesvědčení, že situace naší post-patriarchální společnosti se zlepší, když vstoupí ženy do politiky. Nějak jsme zapomněli dodat zásadní upřesnění záměru – „MOUDRÉ ženy do politiky“. Moudré ve smyslu eticky zralé, se skutečným zájmem o společnost a posun ke změně prospěšné pro co největší spektrum občanů. Ženy, které vstupují do politiky, aby kryly oligarchům záda nebo recyklovaly staré ideologie, pokračují v tradici žen spolupracujících s patriarchátem pro svůj vlastní zisk a bezpečí. Chápu, že jde o hodně hluboko vyjeté koleje zvyku a že změna je náročná, ale naši situaci to neřeší. Dodejme, že je samozřejmě i mnoho političek, které dělají čest svému jménu a k moudrosti se minimálně přibližují. Společenská změna ale nejde tak hladce, jak jsme si patrně představovali.
Mohla bych se rozepsat o moci korporátů, byrokracii a jejím ptydepe jazyce, diskriminujícím velkou část obyvatel, manipulaci se slovy, včetně vyprazdňování silových slov a pojmů (svoboda, láska, důvěra, síla…), ztrátě jasnosti vidění a cítění, vlivu technologií a sociálních sítí na naše vnímání reality, návratu antisemitismu ve formě antisionismu, ničení přírody, ohrožení samotného kódu Života umělou inteligencí…
Místo toho zopakuji, čemu věřím, co cítím, s čím pracuji – a s čím jsem psala knihu Kořeny ženské spirituality:
Jsme v historickém okamžiku pro lidský kolektiv. Máme možnost následovat Zemi a Ducha a žít vědomější, moudřejší, mírumilovnější život, v respektujících vztazích nejen vůči sobě, ale i vůči všemu živému. Máme možnost rozpomenout se, že jsme Jedno se svým prostředím, že jsme byli „stvořeni k Božímu obrazu“, že rozum je důležitou, ale jen jednou z poznávacích funkcí, které máme k dispozici. Staletí jsme žili v nerovnováze a zapomenutí vlastní povahy a síly. Nyní máme možnost uvědomit si, že vše je Vědomí, a můžeme s ním spolupracovat. Mužská a ženská polarita uvnitř nás i vně nás k sobě patří a může spolu tančit, aby tvořila novou realitu. Hluboká zranění mohou být léčena a nedůvěra může být hojena skrze úctu, respekt a vzájemnou podporu. Pokud zvládneme nespláchnout unikátní dovednosti nových dětí do černé díry sociálních sítí a návykového soužití s mobilem, mohou nám všem být k dispozici jako důležité ukazatele a dary. Pokud zvládneme zpracovat svoje rozbouřené emoce, pokud pochopíme, že moc a sílu máme všichni, ale že mnoho z nás je roztříští v nevědomých a nezvědoměných, často nezralých záměrech, a pokud budeme mít odvahu to změnit, otevřou se dnes těžko představitelné možnosti.
Už není čas čekat, někoho zachraňovat a přesvědčovat. S klidem, odvahou a důvěrou v proces máme tvořit to, co je pro život podpůrné. Zpětná vazba je už okamžitá, takže kdo neví, co a kudy, rychle se to dozví.
A vzpomeňte si: k nejcennějším duchovním kvalitám patří i radost, lehkost, hravost a ohleduplnost.
Ať nás naše kořeny vyživují k utváření nového!
S poděkováním a úctou k našim předkům i potomkům a všem viditelným i neviditelným pomocníkům na naší cestě velké Proměny.
S poděkováním a úctou mé drahé mamince Věře Hanzlíkové, která opustila fyzickou pláň v dubnu tohoto roku.
Terezie Dubinová www.oheladom.cz
Podzim 2025
Texty zveřejněné na webu www.oheladom.cz jsou autorskými texty a překlady PhDr. Terezie Dubinové. Bez vědomí autorky a jejího psaného svolení je nelze kopírovat a přebírat na svůj web. Sdílení na FB s plným odkazem je v pořádku. Pokud chcete texty publikovat na svém webu, dejte autorce na vědomí na mailové adrese terezie.dubinova@oheladom.cz . Děkuji.
K TÉMATU NA TOMTO WEBU: