Palestinský a arabský aktivista: Odvaha postavit se násilí

Pokud sledujete zprávy ze světa, patrně jste zaregistrovali vlnu násilí v Izraeli. Jde především o útoky nožem Palestinců vůči Izraelcům, palestinskou střelbu a/nebo házení kamenů na auta způsobujících havárii a smrt Izraelců. V moři násilí podněcujících výroků na palestinské straně se občas vynoří i střízlivé a moudré hlasy. Zatím ojediněle – a člověk dosti trne o jejich bezpečí -, ale o to cennější. Rozbíjet kolektivní vinu a kolektivní obraz je vždy důležité. Proto překládám dva články k aktuální situaci: první je od palestinského aktivisty Bassema Eida, druhý od Kanaďana arabského původu Freda Marouna.

Bassem Eid

Jsem v obavách a sklíčený z násilí spáchaného v Izraeli některými z mých spolubližních Palestinců. Poslední vlna násilí začala v mešitě Al Aqsa ve Východním Jeruzalémě. Rozšířila se do dalších částí Východního Jeruzaléma, poté na Západní břeh a následně do celého Izraele. Mojí největší obavou je skutečnost, že my Palestinci nemáme odpovědné vůdce, a to ani na palestinských územích, ani v Knesetu. Stávající vůdci, místo aby násilí uklidňovali, přilévají oheň do jeho plamenů. Tato vlna násilí nepomůže palestinské ekonomické situaci. Nepomůže naší schopnosti přesvědčit kohokoli, natož Izraelce, o tom, že si zasloužíme stát. A nepomůže růstu naší občanské společnosti, kterou tak nutně potřebujeme, pokud vůbec někdy chceme být bráni vážně jako partneři k míru. Vše, čím se současným násilím dosáhne, je jenom krok zpátky. A přesto naši vůdci jsou ochotní kázat nenávist…, a pak se stáhnout a užívat si svých finančních výhod a požitků, zatímco palestinská společnost je drcena a hoří.

Není překvapivé, že v podněcování násilí se angažuje Hamas (teroristické hnutí ovládající pásmo Gazy, pozn.překl., viz. např. http://www.timesofisrael.com/senior-west-bank-hamas-leader-arrested-for-incitement/). IDF (izraelská armáda) podává zprávu, že Hassan Yousef, spoluzakladatel hnutí Hamas, „aktivně podněcuje a štve k terorismu a veřejně podporuje a oslavuje vykonávání útoků proti Izraelcům.“ Bohužel se to dá od Hamasu očekávat, ale problém nekončí u Hamasu. Na počátku této vlny násilí řekl palestinský prezident Mahmúd Abbas: „Mešita Al-Aqsa je naše…a oni nemají žádné právo ji znesvětit svýma nečistýma, hnusnýma nohama… Žehnáme každé kapce krve, která byla prolita za Jeruzalém. Ta kapka krve je čistou krví, krví vylitou pro Alláha, z Alláhovy vůle.“ Který odpovědný vůdce může pronést tak antisemitský a násilný výrok? Jediný závěr, který si z toho někdo může učinit, je, že Abbas nemá věci pod kontrolou a nezaslouží si titul, která má. Američané odmítli jeho rétoriku a stejně tak generální tajemník OSN Ban Ki-moon, který rozhodně nemůže být obviněn z proizraelských postojů.

Co můžeme od Abbbase čekat, když jeho vlastní strana Fatah prohlašuje odpovědnost za jeden z nedávných útoků ve vlně násilí? Brigády Abdela Qader al-Husseiniho, skupina spojená s Fatahovskými brigádami „Mučedníků Al-Aqsa“, prohlásila: „S Allahovou pomocí a v souladu s naším právem na odpor a naší povinností vůči svatému džihádu, naše síly ve čtvrtek provedly nezbytnou akci, ve které střílely na auto okupantů – osadníků opouštějících osadu Itamar.“ Jak mohou Palestinci doufat v mír, když jejich vedoucí strana je spojena s tak opovrženíhodným násilím? (Při útoku byli zavražděni mladí manželé, jejich čtyři děti na zadních sedadlech přežily pouze díky tomu, že útočníky něco vyrušilo a uprchli. Pozn. překl.)

Podněcování k násilí se bohužel nezastavuje na palestinských územích. Dokonce i naši arabští představitelé v izraelském parlamentu Knesetu podněcují Palestince, aby se do násilí zapojili. Tito arabští poslanci jsou placeni z daní jak Židů, tak Arabů, a přitom dělají práci cizích extrémistů – nikoli práci, která je potřeba a která by pomohla Arabům, jež si je zvolili. Nazaretský starosta Ali Salem, Izraelský Arab, je odsoudil slovy: „Obviňuji naše vůdce z toho, že ničí naši budoucnost a ničí koexistenci… Potřebujeme najít způsob, jak žít společně. Nemůžeme takto bojovat. Poškozujeme sami sebe.“ Naši vůdci by měli mít vizi budoucnosti. Předpokládá se, že nás povedou k činům, jež pomohou naší celé společnosti. Nemají být těmi, kdo povzbuzují odvetné akce, dlouhodobě zraňující nás všechny. Copak naši vůdci nechápou, že pouze spolupráce a mírová koexistence pomůže našemu cíli ekonomické prosperity a sebeurčení? Nebo jsou natolik zaujatí prací se zahraničními islamisty jako je např. íránský režim, že naprosto ztratili jakýkoli smysl pro to, co je dobré pro Palestince?

Nyní však není čas na to být znechucený. Navzdory našemu naprostému selhání vedení na všech úrovních, volám na jednotlivé Palestince, aby se pozvedli nad krátkozrakost a přízemnost našich vůdců a volali po klidu uvnitř svých rodin, sousedů a komunit. Jestliže vedení selhalo, je čas pro lidi, aby se stali vůdci na své cestě.

Autor Bassem Eid (nar.1958) je zakladatel a bývalý ředitel jeruzalémské Skupiny pro monitorování palestinských lidských práv (PHRMG). Je mírovým aktivistou a kritikem terorismu. Zdroj: http://blogs.timesofisrael.com/barbaric-violence-and-the-palestinian-failure-of-leadership/

Fred Maroun

Jako Arab, který podporuje Izrael, jsem obviňován, že nejsem solidární s mými palestinskými bratry a sestrami. Mou odpovědí je, že podporuji Palestince, a činím tak podporou Izraele.

Kritizoval jsem Araby pro odmítnutí rezoluce OSN v roce 1947 a plánu na rozdělení (britské mandátní správy Palestina), kterou Židé přijali a která by dala Palestincům stát už v roce 1948. Tzv. „propalestinští“ aktivisté nacházejí tisíce důvodů pro omluvu této neospravedlinitelné arabské chyby a odmítají přijmout, že byla způsobena antisemitismem.

Kritizoval jsem Araby pro nevyhlášení Palestinského státu v letech 1948 až 1967, kdy Izrael nebyl přítomen na Západním břehu a v Gaze. Tzv. „propalestinští“ aktivisté přehlížejí, že toto selhání bylo způsobeno odmítnutím Arabů přijmout porážku z roku 1948 (ve válce za nezávislost) a ignorováním potřeby Palestinců mít svůj vlastní stát.

Kritizoval jsem arabskou agresi, která způsobila šestidenní válku v roce 1967 a umožnila Irzaeli dobýt Západní břeh a Gazu. Tzv. „propalestinští“ aktivisté odmítají izraelskou okupaci Západního břehu a izraelskou blokádu Gazy, ale iracionálně odmítají kritizovat arabskou antisemitskou zuřivost, která k nim vedla.

Kritizoval jsem arabské státy za to, že udržují Palestince v táborech s omezenými právy téměř sedmdesát let. Palestinci jsou stále používáni jako figurky ve hře arabských režimů, ale tzv. „propalestinští“ aktivisté toto zneužívání podporují.

Kritizoval jsem teroristy jako je hnutí Hamas, kteří vyvolávají protiútoky Izraele. Výsledkem je destrukce a smrt Palestinců a strach Izraelců z palestinských nároků na stát. Teroristické násilí, které je buď podporováno nebo ignorováno „propalestinskými“ aktivisty, je nejen nemorální, ale také neefektivní a kontraproduktivní.

Kritizoval jsem palestinského vůdce, který zcela běžně lže a tvrdohlavě odmítá diskutovat o míru s Izraelem – a dokonce podněcuje násilí. (Palestinský prezident Mahmúd Abbas, viz. http://blogs.timesofisrael.com/the-failed-leadership-of-mahmoud-abbas/, http://www.wsj.com/articles/abbas-we-welcome-every-drop-of-blood-spilled-in-jerusalem-1445209820?mod=djemMER  ) Hloupě požaduje zastavení výstavby osad jako podmínku pro vyjednávání, ve chvíli, kdy je jasné, že chybějící mírová vyjednávání ústí pouze ve více a více osad. Tzv. „propalestinští“ aktivisté vykreslují Abbáse jako umírněného, který chce pouze mír.

Tzv. „propalestinští“ aktivisté prohlašují, že chtějí ukončit izraelskou okupaci a vytvořit palestinský stát, ale neúnavně pracují proti těmto cílům – a jejich snahy jsou úspěšné. Každý den je možnost palestinského státu více a více vzdálena. Jejich nenávist k židovskému státu je zaslepuje a vede k absurditě jejich taktiky.

Očekává se ode mne, že budu projevovat svoji podporu Palestincům zapojením do nenávistné rétoriky vůči Izraeli. Očekává se ode mne, že budu odsuzovat Izrael jako stát apartheidu a obviňovat izraelskou vládu, že nechce mír a palestinský stát. Takové věci nebudu dělat, protože tyto požadavky jsou lživé. Izrael je prosperující demokracií jak pro Židy, tak pro Araby, a mír chce od dob své nezávislosti roku 1948. Vše, co Izrael dostal na oplátku, je násilí a nenávist. Měl by být obdivován a podporován, nikoli démonizován. Já se této démonizace nezúčastním.

Jako Arab hrdě podporuji Izrael a věřím, že je to povinnost každého spravedlivě (fairminded) smýšlejícího člověka. Mám obrovský respekt k židovské kultuře a věřím v právo Židů být nezávislými v zemi, kde nepřetržitě žili déle než kterákoli jiná skupina. A také hrdě podporuji cíl demokratického a mírového Palestinského státu.

Mezi těmito dvěma cíli není rozpor. A nejen to: tak jako věřím, že Izrael by měl užitek z existence mírového palestinského státu, tak vím, že vytvoření takového státu závisí na Palestincích, kteří plně přijmou existenci židovského státu. Někteří Arabové a dokonce i někteří Palestinci tomu rozumí. Palestinský lidskoprávní aktivista Bassem Eid napsal: „Navzory tomu, co si říkáme, Izrael tady zůstane. A dokonce má právo existovat. Je to národ Židů, ale také národ pro Izraelské Araby, kteří mají lepší životy než Arabové kdekoli jinde v arabských zemích. Musíme přijmout tato fakta a pohnout se. Antisemitismus prohlašovaný Hamasem, Fatahem a hnutím Bojkotu, zákazu investic a sankcí (BDS movement, momentálně populární mezi levicovými intelektuály a „propalestinskými“ aktivisty na Západě, pozn. překl.) NENÍ odpovědí pro nás Palestince.“ Bohužel, takových Arabů jako je Bassem Eid je stále málo.

Palestinští pachatelé (thugs – lupič, bandita, ganster), kteří se v současnosti zapojují do útoků vůči Židům v Izraeli, NEBUDUJÍ palestinský stát. Jsou výsledkem palestinské kultury nenávisti a jejich činy tuto kulturu nenávisti upevňují ještě více. Stále více oddalují sen o palestinské státnosti. Dosáhnout míru a konečně i důstojnosti a státnosti pro Palestince lze pouze jedinou cestou: odmítnutím terorismu a jednoznačnou podporou Izraele.

Fred Maroun je Kanaďan arabského původu, žijící v Libanonu do roku 1984, včetně deseti let občanské války. Podporuje právo Izraele na existenci a židovský stát a podporuje liberální a demokratický Blízký Východ, kde všechna náboženství a národnosti, včetně Palestinců, může koexistovat vzájemně v míru a s Izrael společně, a kde jsou respektována lidská práva. Fred je ateista, sociální liberál a advokát rovných práv pro homosexuálu, lesbičky a transsexuály. Více o něm na blozích http://www.jpost.com/Blogger/Fred-Maroun and http://fredmaroun.blogspot.com/ .

Zdroj: http://blogs.timesofisrael.com/being-pro-peace-means-being-pro-israel/

Texty zveřejněné na webu www.oheladom.cz jsou autorskými texty a překlady PhDr. Terezie Dubinové. Bez vědomí autorky a jejího psaného svolení je nelze kopírovat a přebírat na svůj web. Sdílení na FB s plným odkazem je v pořádku. Pokud  chcete texty publikovat na svém webu, dejte autorce na vědomí na mailové adrese terezie.dubinova@oheladom.cz . Děkuji.

Foto: Tento obrázek středověké karikatury Žida na pozadí zlatých mincí si díky službě vybrat si vlastní grafickou podobu platební karty nechal udělat klient norské banky DNB. Banka mu kartu nechala zhotovit. Teprve po protestech organizace monitorující antisemitismus banka oznámila, že „obrázek unikl jejich manuální kontrole“, chyby „lituje“ a karta bude stažena a nahrazena jinou. Mj. doklad vytrvalosti a opětného růstu antisemitských (a konspiračních) teorií.
Zdroj: http://www.jpost.com/Diaspora/Norwegian-bank-issues-anti-Semetic-credit-card-says-sorry-413919 

Pokud se vám tento obsah líbí, můžete ho sdílet se svými přáteli