NEDOKONALÝM ŽENÁM (S LÁSKOU)

TOUHA PO IDEÁLU

Občas ke mně mailem doputuje nabídka na seminář, který slibuje udělat ze mne – konečně – dokonalou ženu, Ženu s velkým Ž,

„spokojenou, naplněnou, sebevědomou, zářivou a bohatou, která žije v harmonických a láskyplných vztazích a naplňuje své poslání tím, co miluje…“

Která z nás by to nechtěla, že? Sice musíte někam chodit a zaplatit za to docela hodně peněz, ale kdo by na to hleděl, když je v nabídce dokonalost….

Když jsem takovou nabídku četla naposledy, vzpomněla jsem si na mocnou scénu z filmu Hunger Games – Mockingjay part 2, tedy z posledního, čtvrtého filmu série natočené podle trojdílné knihy (mj. viz. článek na tomto webu http://www.oheladom.cz/2013/puvodni-clanky/hunger-games-aneb-kdyz-nase-vedomi-potrebuje-pribehy%E2%80%A6/). Knihy i filmy jsou skvělé. V posledním díle Peeta, přítel hlavní hrdinky, který byl dlouho zajat a mučen stranou zločinného prezidenta Snowa, popisuje, jak dokázal rozeznat realitu od lži. Jeho mučení bylo totiž zvlášť sofistikované: byl mu vpichován sršání jed způsobující bolest a společně s ním mu byly implantovány vzpomínky, aby došlo k propojení a měl je právě s bolestí spojené. Zároveň mu ale byly předkládány i smyšlenky, takže se mu zcela smíchalo, co je pravda a co je lež. (Něco jako princip propagandy – velmi aktuální.) Jak se z otřesných prožitků zotavuje, moc toho nenamluví, ale jedna věta je zajímavá:

„Jediné, podle čeho jsem mohl poznat, že je něco lež, bylo, že to vypadalo barevnější a víc se to lesklo.“

Prostě princip reklamy. (Ve filmu se mimochodem nazývá „proklama“, propagandistická reklama.)

Co to je za touhu, která nás ženy žene k cíli s názvem „dokonalá žena“? Jako astroterapeutka bych řekla: nízkovibrační, nezralý, nepochopený princip Panny.Ke skutečné, moudré Panně patří „dokonalost“ Přírody, včetně její dynamiky, světla i temnoty, lásky, péče, i dravosti a smrti.(Viz. kapitola o panenství bohyní v mé knize Kořeny ženské spirituality.) Zvlášť pro moji generaci s Plutem v Panně (1956-1972) jde o velikou výzvu: potýkáme se s touhou po kontrole, analýze a hodnocení všeho možného a jsme hyperkritičtí.Vyrůstali jsme v totalitním systému, který oslabil etické hodnoty, pokud jsme chtěli uspět a být dokonalí podle požadavků společnosti.

Touha po dokonalosti, pokud je ještě podpořena touhou po našem přijetí rodinou či společností (často nevědomou), přináší obří zisky kosmetickému a módnímu průmyslu – a stojí patrně i za boomem průmyslu plastické chirurgie. Je to opravdu průmysl – vyrábí ženský ideál. S původní rehabilitační medicínou už má málo společného. Za tím vším je stále nevědomé či podvědomé zranění ženství a jeho SKUTEČNÝCH hodnot: laskavosti, moudrosti, jemnosti, něhy, spočinutí, přijetí. A znehodnocení podmínek, ze kterých vyrůstá: ticha, divoké přírody, autenticity a pravdivosti. Jsme dokonalé takové, jaké jsme.

To říkám jako žena, která v touze po dokonalosti, přijetí a kontrole a v nevědomé hrůze ze zrání v ženu propadla v dospívání anorexii. Následně se kyvadlo přehouplo a já na pět let ztloustla o dvacet kilo. To mne naučilo pro mne zásadní lekci: klíčem k mému štěstí – a mé dokonalosti – je rovnováha. Nic nepřehánět a být na sebe hodná.

JSEM NEDOKONALÁ

Takže, milé ženy, přiznávám, že jsem nedokonalá. Od září si neholím nohy a cítím, jak stárnu. Kdysi jsem ušla dvacet kilometrů bez mrknutí oka – teď jsem ráda, když vyfuním deset. A co hůř – je mi to jedno.Rozhodně nezačnu běhat, jak doporučuje časopis Elle, protože mne běh k smrti nudí a po pár metrech mne bolí nohy. Když mrzne, jsem protivná, protože je mi pořád zima. Nemám až tak úplně ráda svoje břicho – je v něm příliš mnoho …všeho. Šílím z neustálého přívalu hudby z pokoje starší dcery, mladší dcera mi aktuálně dost leze na nervy: je mi kriticky podobná, až na to, že si dovolí, co já si kdysi nedovolila – tím víc mne štve. Nedávno jsem jí řekla, že mne sere – znáte větší mateřské selhání? No, sice jsem se omluvila a řekly jsme si, že se máme rády (a italská domácnost čtyř silných osobností jsme byli odnepaměti), ale stejně to patrně dokonalá žena neříká. Mého milovaného manžela, vzácného muže, bych občas přeprogramovala, nicméně s ohledem na jeho křehkost mlčím, což asi také není dokonalá partnerská taktika. Po mládí stráveném v disciplíně a honbě za dokonalostí si nyní pluji a intuitivně naciťuji:to není úplně ideální pro pracovní proces, ale nemohu jinak. V zimě se měním v medvěda, hodně spím a toužím probudit se v květnu. Chodím zabalená ve vrstvách oděvů jako mé rusínské předkyně v karpatských horách – rozhodně to není sexy a chic, jak radí v ženských časopisech (návodech, jak být dokonalá). A ze všeho nejradši jsem sama doma s našimi zvířaty nebo v lese nebo – ideálně – u Středozemního moře. Jak pravil můj mladší bratr, když o mně kdysi někomu vyprávěl:

„Tereza? To je podivínka…“

MÍSTO SKUTEČNÉ SÍLY

Také pracuji se ženami, ale nemám ambice jim nabízet, že mohou být Ženami s velkým Ž. Po pravdě řečeno, nejraději mám právě ty ženy, co „to“ nezvládají. Mamky unavené od dětí, ženy s náročnými partnerskými či rodinnými vztahy, ženy s karmickými vzpomínkami, jež jim z hloubi paměti brání být… šťastné a dokonalé. Protože to je ten moment jejich síly. To je to místo, Makom (jedno z Božích Jmen v hebrejštině). Tam se rodí něco nového, tam se začínají poznávat, přijímat a osvobozovat. Mimo jiné od představ, jak mají být dokonalými ženami.

Je skvělé, že jsou kursy nabízející nám stát se dokonalými ženami. Je to část pestré nabídky volného trhu ve společnosti, která oceňuje výkon, extrovertnost, úspěch,vnější vzhled a vystupování, přesný časový harmonogram (tj. oceňuje čas chronos). Ženy chtějí uspět a zařadit se. Nic proti tomu. Něco mne ale svrbí, když čtu rozhovor s úspěšnou manažerkou, nositelkou titulu „Manažer (sic) roku“, o jejím projektu „mateřského managementu“, kde popisuje, jak si vybírá adepty, pak je nasměruje tam, kam chce, a když nejsou dokonalí, bez lítosti se s nimi rozloučí. „Nechci mít v týmu zkažená jablka.“ Toto nazývá mateřský management.

Před lety feministky tvrdily, že když do politiky vstoupí ženy, změní se (politika). Otázka je, co se změnilo? Ženy, které do politiky vstoupily, byly často nuceny se přizpůsobit kultuře úspěchu a dokonalosti nebo se přizpůsobily vědomě, aby do ní mohly vstoupit. Systém se zatím zvenčí pozměnit příliš nepodařilo, je rezistentní, jak to má v popisu práce. Věřím však, že se ohlazuje, i díky pomalému vnitřnímu rozpadu a neudržitelné paradigmatické změně, kterým prochází, a díky stovkám neziskových organizací (ve kterých ženy pracují) a desítkám političek na regionální úrovni (kde se mohou, na místě kde žijí a ke kterému mají vztah) prosadit i s ženskými hodnotami – bez ega a honby za vnějšími atributy moci.

Pro ženy, které se ke kultuře úspěchu a extrovertnosti chtějí připojit, je kurs dokonalých žen nepochybně přínosný a já mu fandím. Vidím v horoskopech, že mnoho žen má silnější mužskou polaritu než ženskou, mnoho živlu ohně, a takové potřebují se realizovat ve vnější společnosti a mít moc v mužském slova smyslu: rozhodovat o věcech veřejných, ovlivňovat vnější realitu, být oceněné zvenčí, být bohaté….

POCTA KLIDNÝM ŽENÁM

Jsou ale i jiné ženy. A to jsou pro mne Ženy s velkým Ž. Jsou introvertní, tiché, klidné. Nepotřebují být známé a viditelné. Tvoří uvnitř a zevnitř. Pracují nenápadně. Nemají ambice v konvenčním slova smyslu. Nenapadá je, že by měly světu něco dokazovat. Tiše milují Zemi/Gaiu, své blízké, život i smrt, své rány, svá traumata a své nedostatky. A díky nim náš svět ještě nepohltila destrukce.

Jen namátkou z mého okolí. A., žijící na samotě u lesa s rodiči v jednom domě, pečující o tři děti, ovce a další zvířectvo, citlivá a přemýšlivá několikanásobná Ryba, každodenně vylaďující vztahy v rodině i rodu, mezi živými i mrtvými.
D., dávající svoji lví energii a mateřskou péči do snahy změnit systém tradičního vzdělávání, ochotná naučit se v zájmu budoucnosti dětí a Země i věci, na které nemá talent, a učit se těžkostem kolektivní spolupráce na skutečně vědomé úrovni.
H.,muzikoterapeutka a živá mystička, léčící způsobem egyptských kněžek, s hlubokým soucítěním a andělským hlasem, nezištně dávající.
J., vynikající léčitelka, trpělivá, systematická, živoucí příklad jasnovidného vhledu a moudrého nadhledu.
J., šperkařka, venkovská matka pěti dětí, odvážně se osvobozující od rodinných i partnerských traumat, mladá duchem, na prahu padesátky začínající znovu.
V., permakulturní farmářka žijící s mužem a dvěma dětmi na miniploše maringotky, zasvěcená znalkyně bláta a rozmarů českého počasí, vnímavá stará velekněžská duše.
Všechny ty maminky, co potkávám na našem maloměstském ženském kruhu. Nejsou bohaté, nejsou úspěšné, a nevypadají, že by jim to vadilo. Potýkají se každý den s kupou všedních trablů a neztrácejí smysl pro humor.

Tyto jiné ženy jsou pro mne ženy spojené s Čarodějnicí – a odtud vede cesta k Čarodějce. Je to oblíbený slogan ženských kruhů – „probuďte svou vnitřní Čarodějku“, „staňte se divokou ženou.“ Pokud jste se ale někdy skutečně se svojí Čarodějnicí setkala a vydala se na cestu k Čarodějce, víte, že to není záležitost veřejná ani jednoduchá ani PR blýskavá. Je to hluboká zkušenost, která Vás od všech tužeb být Ženou s velkým Ž jednou navždy osvobodí. Pochopíte, že to není potřeba. Pochopíte, že všechno, co potřebujete, je uvnitř, a čeká to na posvátný čas kairos a na Vás, až uslyšíte a ucítíte samy sebe skutečně, autenticky, bez nánosů. Pochopíte, že jiné ženy Vám mohou být inspirací a oporou, chvála přítelkyním!, ale stejně vždy jste a budete sama. A pochopíte, že sama nikdy nejste, protože skrze temnotu Čarodějnice a její kotlík se spojujete s… (a teď jak to opsat, abych nezněla jako z letáčku na seminář). Nechávám nepojmenované, otevřené vašemu cítění.

STÍN ŽENSKÝCH KOLEKTIVŮ

V ženských kolektivech se zvedá silný stín. Je to nepřijatá Čarodějnice, nepřijatá nedokonalost, nechuť jít hlouběji do ran, pod povrch sladké hry na spiritualitu. Naše smutky a touhy, kterých se chceme zbavit, a ono to stále nejde. Závist, žárlivost, ženské soupeření – často nikoli vědomé, ale podvědomé a nevědomé. Prostor temnoty, do kterého padáme, pohlcení bez hranic. Frustrace z toho, že se tak dlouho snažím, a PR formulace z nabídky seminářů se stále nenaplňují.

Každá z nás je jedinečná a stín každé z nás je také jedinečný. Nechci generalizovat. Moje osobní zkušenost je, že rok 2015 byl pro mne rokem návratu k mé vnitřní mužské energii, abych temnotu bez hranic dokázala udržet v hranicích ETICKÝCH HODNOT: čestnosti, přímosti, odvaze a rozhodnosti – mužských kvalitách. A aktuálně cítím dvě věci: rozpad systému mých přesvědčení a jasných názorů (je tam bílé pole – už chápu, co budhisté myslí termínem „prázdná mysl“…) a přijetí nedokonalosti. Jako když přijdete z úžasného výletu v lese, šťastní a naplnění, a máte zabahněné boty a kalhoty. Prostě to k vám patří a patří to i k dokonalému prožitku.

Už nechci usilovat o dokonalost. Moje nedokonalost ke mně patří. Říkala jsem vám, že v prosinci do našeho orbitu vstoupila planeta Nibiru, kdysi dávno z planetárního systému vyloučená dvanáctá planeta? A že bude protínat dráhy planet Sluneční soustavy v roce 2016? Před několika lety jsem ji ve výcviku hrála. Nezapomenutelný zážitek. Je energií ženského „boje-neboje“, něco jako Amazonka, a nese VNITŘNÍ PRAVDIVOST A AUTENTICITU. Když v nich nejsme, když je nežijeme, zuří.

Takže milé ženy. Až si budete dávat předsevzetí do nového roku, zkuste si tam dát nikoli „začnu běhat, zhubnu pět kilo, budu sebevědomá, úspěšná v práci a podnikání, skvělá milenka…“. Co takhle

„Jsem to já! Probudila jsem se živá a zdravá, v rámci možností (…střízlivá Panna),… mohlo by to být lepší…(…kritická Panna pro rovnováhu), dám si k jídlu, na co mám chuť (…venušanská radost), a budu dělat to, co mne napadne (…uranská rebelie), pokud to nikomu včetně mne neublíží (…saturnské hranice). A svoje vnitřní povrchnosti, pochybnosti i hlubiny nebudu maskovat voňavým a naleštěným obalem. To jsem také já.“

Přeji vám pravdivý rok 2016.

Věnováno s láskou všem ženám, kterým nevadí být umazané od bláta, uvnitř i vně.

Foto: Obrázek, který jsem namalovala 5.3.2012 bezprostředně po konstelaci, ve které jsem hrála Nibiru. Text na obrázku zní:
„BÝT NIBIRU. HLOUBKA, RADOST A LEHKOST. TEP ŽIVOTA. SMRT JAKO SOUČÁST ŽIVOTA. UCTÍT SMRT. STROM ŽIVOTA. NÁVRAT DOMŮ… ALE TEN JE NEPŘEDSTAVITELNĚ NOVÝ. TO NEVYMYSLÍŠ. TO ŠTĚSTÍ SPLYNOUT SE SVOU SESTROU.“ Datum 5.3. 2012.

Když jsem nedávno Nibiru popisovala jedné milé ženě, stále ještě bojující se svojí nedokonalostí, popsala jsem prožitek z hraní: „Na nízké vibraci v ní byla obrovská zuřivost, že lidé nežijí svůj plný potenciál. Na koho v místnosti jsem se podívala, v něm jsem rentgenově viděla plný potenciál – a jak ho pokrucuje a z lenosti, ze strachu nežije. Z toho jsem byla úplně říčná – mohlo to zvenčí vypadat, že jsem „zlá“. Ve skutečnosti jsem byla zoufalá z té apatie, lhostejnosti. Pamatuji si, jak jsem na ty ženy v konstelaci křičela: „Vaše děti křičí a vy je neslyšíte…“
Na vysoké vibraci je v ní absolutní autenticita a pravdivost vůči sobě samé, žití úkolu Vyššího Já, tj. i vyrovnání a integrace všech našich částí, jejich přijetí a žití.

V našich horoskopech je Nibiru symbolizována asteroidem Eris. Od chvíle, kdy ji astrologové začali do mandal horoskopů uvádět, je v Beranu. Odtud ta ohnivá energie Boje. S ohledem na martovský charakter roku 2016 doporučuji věnovat se vylaďování energie Posvátného Bojovníka a Posvátné Bojovnice. Boj má různé podoby…

Texty zveřejněné na webu www.oheladom.cz jsou autorskými texty a překlady PhDr. Terezie Dubinové. Bez vědomí autorky a jejího psaného svolení je nelze kopírovat a přebírat na svůj web. Sdílení na FB s plným odkazem je v pořádku. Pokud  chcete texty publikovat na svém webu, dejte autorce na vědomí na mailové adrese terezie.dubinova@oheladom.cz . Děkuji.

K tématu na tomto webu:

ZA SVĚTLEM Kniha o anorexii Florencie v extázi

Pokud se vám tento obsah líbí, můžete ho sdílet se svými přáteli

10 Replies to “NEDOKONALÝM ŽENÁM (S LÁSKOU)”

  1. Terezko, díky! Až jsi mě dojala..krásné čtení !

  2. Nádhera. Krásně se to čte a potom přemýšlí. Děkuji

  3. dokonale vyjádření i mých postojů k nedokonalosti:-) přesně tak to vnímám a nějak jsem k tomu dospěla zkraje roku 2016.Přestat se kontrolovat a držet na uzdě cokoli.Mít ráda sebe jako druhé a vyjádřit si to péčí o sebe, s jakou pečuji o druhé.Mít ráda svůj špek i vrásku, protože ke mě patří.Vypadám jako ženy, které malovali uznávaní malíři.Nemalovali dnes uznávané vyzábliny, tak proč bych se měla chtít stát takovou?Mám ráda svůj život a nestydím se za nic z něj.Je to obrovská úleva.Touha po dokonalosti je vysilující a bere energii žít..Přeji krásný rok všem!

  4. Krásné … Co je lživé je lesklejší a barevnější a dokonalé. Možná odvaha nebýt dokonalá je ta největší odvaha v životě. Spojená se schopností vidět své chyby i chyby druhých a přijímat je se soucitem a láskou. Uvědomit si, kolik a kde je v nás touhy po dokonalosti a přijetí. A nemusí to být jen vzhled … I touha po intelektuální dokonalosti, po snaze být tou neomylnou, nejchytřejší, tou, co vždycky ví … Touha být dokonalou matkou, která vyrovnaně prožívá pubertu svých dětí a neječí na ně, že jsou sebestřední hajzlíci, když urostřed napínavé detektivky vtrhnou do obýváku a plnou silou znělého hlasu začnou cosi vyřvávat …. Omluvila jsem se a kupodivu, bylo tam vzájemné uvědomění překročení hranic. A jiskřivá domácnost pěti silných osobností .. No učíme se pomalu a ztěžka do sebe nenarážet jak parní vǎlce, ale silně spolubýt …. V mém břiše a stehnech je o hodně víc, než bych chtěla a během loňska spíš přibylo. Ta sportovní část šilí, že kondice je v tahu, neb se čtyřicítkou přišla lenost. Marnivá část se děsí ochablých paží a celulitidy na stehnech, která vypadá jak krátery na Měsici. Obě mi malují obrazy žen v mém rodu, které s nástupem středního věku morbidně ztloustnou. Tady nejde už o to mít ráda své špeky, ale neutopit se v sádle. A někde hluboko, na hladině, kterou někdy cítím, mi Nevýslovná sytí hlubokým klidem. Jsem v přechodné fázi a tohle k tomu patří. Mám za sebou hodně seminářů, těch jak být dokonalou ženou spíš méně, kočičí zlato poznám a pro mě – snad nejhorší jsou ty na půl cesty. ty které tuší, že o dokonalosti to není. Ale leknou se hloubky, jakmile ji zahlédnou a utečou k líbivému povrchu. pak moje Nibiru zuří. na mě, že jsem naletěla a vyplýtvala spoustu času a energie a peněz na polovičatost. Na organizátorky, že si hrají se silou, která je skutečná a mocná a zneužívají ji k osobnímu prospěchu, manipulují ji a snaží se ovládat něco, co je mnohem mocnější a silnější než ony. Na mne, že jsem se nechala svést z cesty barevnou a lesklou ne přímo lží, ale polopravdou. A přesto … Kruhy žen mají sílu. Jen je třeba, aby je provázely vědomé ženy.

  5. Milé ženy, děkuji za krásné a moudré komentáře. Tak vzhůru do dynamického, proměnlivého, nikdy nekončícího procesu, kde se mísí vše, plus i mínus, a my máme někdy hlavu nad vodou a někdy taky ne…. Zdraví Tereza (s velkým T:-))

  6. Terezko, mamina mi tento článek poslala před pár dny. Zodpověděla jsi mi na plno mých vnitřních dotazů, které jsem řešila v posledních měsících.
    Je to boj. Můj vnitřní boj, který se projevuje už i ve snech, mě (věřím tomu) posouvá správnou cestou. Zamyslet se nad tím, co a jak opravdu cítím.
    Děkuji a těším se až se zase někdy sejdeme :).
    Ať se ti daří, myslím na tebe, Alžběta.

  7. Terezko, úžasný článek! Ta pasáž, ve které líčíš svou „nedokonalost“, mě rozesmála doslova nahlas a připomněla mi něčím i „něco“ v mém životě… Moc se těším až se zase někdy sejdeme v Ostravě na jednom z tvých milých seminářů či workshopů! Ať se ti daří! Objímám tě, Beáta.

  8. terezie.dubinova says: Odpovědět

    Zdravím Ostravu, milé ženy, vy jistě etudy matka-dcera znáte důvěrně, tak se budu těšit, že někdy posdílíme a pořádně se tomu zasmějeme. Kam se hrabe univerzita:-), je to každodenní perná výuka, ale věřím, že když je srdeční jádro čisté, tak běsnící obal je jenom takový folklórek…Na viděnou! Tereza

  9. miláčku bravo! přijeď, petra

  10. Výstižné, moc děkuji… jsem na cestě se svojí Čarodějkou, a je to tak 😉 Jupí!