JAK NAPRAVOVAT SVĚT moje nová kniha

MOJE NOVÁ KNIHA JAK NAPRAVOVAT SVĚT: ROZHOVORY S INSPIRATIVNÍMI IZRAELCI JE NA SVĚTĚ!  Můžete si v ní přečíst čtyřicet zajímavých rozhovorů s Izraelci – muži i ženami, sekulárními i náboženskými, občanskými aktivisty a členy neziskovek, umělci, psychology a terapeuty, spirituálními učiteli i osobnostmi z mírového hnutí. Knihu si můžete koupit zde:

https://358105.myshoptet.com/jak-napravovat-svet/ 

nebo v distribuční síti Euromedia a Kosmas. Tam ale jsme hodně finančně bité – distributoři si většinu zisku nechají pro sebe a bohužel nejsou nejspolehlivějšími partnery v platbách.

PROČ ROZHOVORY S IZRAELCI?

Tak samozřejmě protože jsem mj. hebraistka a ráda jezdím do Izraele:-). Kdybych byla balkanistka, tak nejspíš hledám inspirativní lidi na Balkáně. Když jsem v Izraeli, největší radost mi dělají dvě věci: příroda a setkávání se zajímavými lidmi. A před pěti lety jsem dostala nápad, že bych  rozhovory, které jsem do té doby vedla pro vlastní radost a zvědavost, zprostředkovala dalším lidem z Česka. Nápad pomalu zrál…, až se začal zhmotňovat na jaře 2019, když jsme s Monikou  poprvé vyjely do Izraele za rozhovory. Další rozhovory vznikaly při dalších cestách – a v poslední fázi jsem díky koroně objevila kouzlo skypu…:-) (jako první pomoc dobrý…) Z mého pohledu pro nás v Česku mohou být životní osudy a názory zpovídaných Izraelců zajímavé  proto, že žijí v náročných, dramatických a intenzivních podmínkách, a přesto si zachovávají optimismus, odvahu a vůli věci ovlivnit a měnit. Dá se říct, že jsou „mistry krizového managamentu“. Přitom lidé, se kterými jsem mluvila, to nemají v Izraeli jednoduché, protože jako jinde na světě, i tam jsou nyní hlasitější extrémisté a radikálové všeho druhu.

V úvodu knihy mluvím o své motivaci i takto:

„Přiznám se, že mojí motivací byla i solidární úvaha: Jak se cítím, když mne lidé v zahraničí posuzují podle politiků mé země? Politiků, které jsem nevolila? Kdo dá hlas pozitivně naladěným, na dobré společenské změně pracujícím českým či izraelským občanům, kteří jsou aktuálně v menšině? Kdo dá hlas lidem, kteří místo hledání vnějších viníků a populistických či nacionalistických hesel posilují občanskou změnu a odpovědnost? Takovým Izraelcům jsem chtěla dát hlas, protože se o nich ve zprávách nic nedozvíte.“

JAK JSEM VYBÍRALA ZPOVÍDANÉ?

Každá tvorba je subjektivní. I moje tvorba je subjektivní. Mne osobně nejvíce zajímají lidé ze čtyř oblastí: z oblasti občanské angažovanosti, tedy aktivní lidé usilující o dobré změny ve společnosti, dále terapeuté, umělci a spirituální učitelé. Samozřejmě se často stává, že se tyto čtyři oblasti prolínají: aktivista může být umělec a zabývat se spiritualitou. Každopádně můžete skrze knihu potkat Izraelce z těchto čtyř okruhů.
Do mého hledáčku se dostali lidé, kteří z mého pohledu žijí hodnoty „nového paradigmatu“ a „nové spirituality“. V předmluvě takové hodnoty mj. přibližuji takto:

„Mezi základní duchovní hodnoty nové spirituality patří harmonie a rovnováha, autentičnost a upřímnost, radost, opravdovost, lehkost, důvěra, pružnost, otevřenost, rozvíjení jedinečnosti i spolupráce v kolektivu, reflexe osobní i kolektivní odpovědnosti, rovnocennost, léčení a integrace zranění jako součásti života. Člověk přestává být středobodem vesmíru a pozemského bytí: uvědomuje si, že žije v prostředí, které je obydlené spolubytostmi zvířat, rostlin, organického i neorganického života. Uvědomuje si, že planeta Země je vědomá entita, která prochází vlastním vývojem, a právě ona stojí v centru veškerého dění. ….. Tato kritéria jsem měla na mysli, když jsem oslovovala Izraelce kvůli rozhovorům: občanské a spirituální aktivisty, terapeuty, umělce, ochranáře. Lidi, kteří se snaží dělat „tikkun olam“, nápravu světa, na místě, kde jsou. Kdyby se rozhlédli po své zemi a po regionu, kde žijí, mohli by snadno propadnout depresi a pocitu bezmoci, ale oni se rozhodli přispět ke změně svojí vlastní tvořivostí.“

ŘEKL O KNIZE….

Prvním, kdo knihu četl, byl vzácný kolega, bohemista a judaista Daniel Soukup. Dal mi několik důležitých doporučení ke korektuře. Jeho recenze mne nesmírně dojala. Velké díky ze srdce.  Doktor Soukup v hodnocení knihy mj.  napsal:

Máte schopnost zprostředkovat komplikovaný, exotický svět, vlastně vesmír nejrůznějších  „světů“ Izraele, i zcela laickému čtenáři…. Jste zábavná vypravěčka: podáváte příběhy živě a poutavě, vnášíte do nich humor a místy téměř slyším ten společný smích, kdykoli čtenáře upozorníte na to, že se se zrovna něčemu smějete. Jste citlivá terapeutka: vedete všechny ty rozhovory opatrně a nabízíte čtenáři různé metody vlastního uzdravení. Jste vnitřní: nebojíte se jít tam, kam se mnozí ostýchá jít, máte odvahu o sobě prozradit věci, o nichž jiní mlčí – to máte koneckonců společné i s mnoha těmi, s nimiž vedete rozhovor…. Žádný z těch vyprávěných příběhů mě nenudil… Ukázala jste mi lidi, s nimiž bych se jinak nesetkal – ale Vy jste mi je zhmotnila…. Je to reportáž do židovského srdce. Ale jak říkám – tak trochu jiný pohled, takový, se kterým se běžný čtenář nesetká. Pro mne je Vaše kniha velkým překvapením – vlastně jsem ani nečekal, že mne tak zaujme.“

UKÁZKY TEXTU KNIHY

JAHEL KARMI A VESNICE PRO OHROŽENOU MLÁDEŽ NIRIM: DÁT MLADÝM ŠANCI. A ZNOVU. Jahel je průvodce v přírodě. Aktuálně připravuje zážitkové pochody a pobyty v přírodě pro dospívající mládež z internátní vesnice Nirim, kde je jim pomáháno dostat se ze „šikmé plochy“.

„Proč je podle Jahela pobyt v divoké přírodě pro ohrožené děti tak léčivý?
„Zaprvé je tu skutečnost, že děti dostávají okamžitou zpětnou vazbu. Uvědomte si, že jde o děti, které mají problém propojit své činy s následky. Nedohlédnou, co jejich činy mohou způsobit. V přírodě vidí okamžitě dopad svého činu, aniž by za něj byl někdo vinný. Když si večer neuvaří, nebudou mít večeři. Když ve vzteku hodí batoh z útesu, nebudou mít oblečení. Když si v zimě na noc nepostaví přístřešek, mohou zmoknout. Každé jejich rozhodnutí má okamžitý následek. V behaviorální psychologii mluvíme o tzv. automatických výsledcích. Nejsem to já, kdo je trestá: kdybych je trestal, popadl by je vztek a zavalily by je emoce obviňování vnějšího viníka. Tady ale nemají situaci na koho svést – prostě oni sami udělali něco, co má konkrétní výsledek.
Druhou léčivou silou přírody je jednoduchost. Děti z Nirim se rádi utápí v tragédiích, vše vidí černě. Přišli z ulice, prožili dramatické situace a jsou často mentálně i fyzicky zmatení a roztěkaní. Jednoduchost přírody jim pomáhá vyčistit si mysl a dostat se k sobě blíže.
Potom je tu samozřejmě úloha skupiny. Veškeré venkovní aktivity se dějí v kolektivu. Vzniká jakýsi umělý mikrokosmos, na kterém je potřeba celou dobu pracovat. Nemohou se z ničeho nic rozhodnout, že už toho mají dost a končí. Tyto děti stojí veliké úsilí vytvářet zdravé vztahy – a schopnost překonat se, pomáhat si navzájem a respektovat potřeby skupiny je vztahům nápomocná.
V neposlední řadě bych řekl, že příroda se pro děti stává archetypem posvátného místa. Víte co je archetyp? Ano? Tak chápete, že příroda dává dětem možnost znovuzrození. V divoké přírodě máme možnost zažít sami sebe jinak, než jsme zvyklí. Dovolíme si vykročit ze starých zranění a dramat. Najednou se jeví tak vzdálená… A my můžeme zažít sami sebe jako někoho jiného, nového.“

GILYA TOUEG ZELLINGER: STVOŘITELSKÁ MOC HEBREJSKÝCH PÍSMEN A STVOŘITELSKÁ MOC RODÍCÍCH ŽEN. Gilya je psychoterapeutka, dula, průvodkyně umírajících, malířka, autorka knihy o mystickém významu hebrejských písmen.

„Gilya se směje a kýve hlavou. Potom říká: „Já už žiji v bezčasí. Žiji v prostoru, kde není čas. Když jsem byla dítě, kdykoli jsem si vzala na ruku hodinky, vždy se zastavily. Když pracuji, ptám se lidí, co je za den, protože to nevím. Maximálně vím, že je teď březen. Před pár dny jsem se dívala na televizi a vystupovali tam fanatičtí Židé, kteří popisovali, jak to bude vypadat, až se postaví na Chrámové hoře Třetí chrám Hospodinův. Připravují kněžská roucha a všechno vybavení… Když jsem to viděla poprvé, řekla jsem si – „Páni, to je válka!“ Protože chrám má stát na místě, kde jsou nyní mešity. A vím, že muslimové také mají proroctví, že do šesti let bude velká válka. Ale potom jsem si řekla: „Nevěř tomu, co je vidět. Jsi už na místě, kde se to neodehrává. Tady se může veškerá energie pozvedávat. Je to odlišná časová osa (timeline) a odlišná dimenze.“ Jen jsem si připomněla, že nemám věřit televizi. Je to vymývání mozků. Pořád je potřeba něčeho se bát – Iránu, atomové bomby, tamtěch, těhle… Lidem ve vládě to vyhovuje. Bibi (premiér Benjamin Netanjahu) je u moci dvacet let a je to manipulativní diktátor. Šíří strach. Před týdnem byla válečná siréna, lidé běželi do krytů, ale nic se nepřihodilo. Jen jim to připomnělo, že se mají bát, protože se blíží volby. A kdo nás může zachránit? Ten největší hrubián! Před volbami se vždy vyrábí válka, aby se lidé báli. A nejsmutnější je, že hlavní Bibiho oběti – chudí lidé – ho nejvíc volí. Takový výplach! Pro mne už jsou to jenom stará překonaná dramata.“

MOOLI LAHAD: LÉČENÍ PŘÍBĚHEM A OBRAZEM. Profesor Lahad je světově uznávaný psycholog a psychoterapeut, autor několika terapeutických metod.

„Jak by popsal psychickou situaci Izraelců žijících na jihu země v blízkosti pásma Gazy? „Jsou dlouhodobě vystaveni stresové zátěži. I když je tak zvaně klid a rakety zrovna nepadají, i tak jsou v neustálém napětí. Proto jsou ve stavu, který nazývám „úbytek“: pomalu ztrácejí energii pokračovat. Jejich symptomy se projevují už nejen na psychické, ale především na fyzické úrovni – jako únava, podrážděnost, neschopnost se soustředit. Neustále jsou ve stavu ostražitosti a pohotovosti „co se může stát?“.
Pracujeme s těmito komunitami dlouhodobě a poslední dva roky vidím velmi smutnou změnu: lidé z jihu ztratili naději. Na začátku problémů s hnutím Hamás vládnoucím v pásmu Gazy naději měli. Tady musím říct, že obecně Izraelci jsou velmi optimističtí a plní naděje. Je to pošetilost, protože žijeme na vrcholu sopky, ale asi jsme prostě šílení. Pořád věříme, že se tady budeme mít lépe. Lidé na jihu však pomalu ztratili naději, že se situaci s Gazou podaří nějak vyřešit. Zároveň s tím se objevil jiný jev, a to sice vnitřní soudržnost lidí navzájem a soudržnost jejich komunit. Přestali věřit v politické řešení, ale věří sobě a svým komunitám, že si navzájem zvládnou pomoci. Vypadá to jako kukla nebo skořápka vnitřní důvěry, kterou si tam vytvořili. Staví domy, žijí naplno, organizují festivaly, tvoří. Jejich síla vychází zevnitř, nikoli zvenčí v podobě diplomacie a politických kroků.“

MIKA DANNY A IDAN TOLEDANO: ARABSKO—ŽIDOVSKÝ ŽENSKÝ SBOR RANA. MIKROSVĚT SOUŽITÍ. Sbormistryně – a s ohledem na náročnost vybudování sboru i laická psycholožka:-) –  a hudební producent s vlastní hudební kariérou v několika skupinách.

„Dalším naším cílem bylo ukázat, že tolerantní soužití Židů a Arabů je možné. Nechci říkat nějaká velká slova. Prošli jsme opravdu dlouhým procesem a doslova se učily společně žít. Ženy říkají, že jsme se staly velikou rodinou. Ano, ale byla to práce. Na začátku byli všichni zdvořilí, nikdo nevyjadřoval názory, které by mohly toho druhého urazit. Chvíli trvalo vybudovat navzájem takovou důvěru, abychom byly otevřené a vyjadřovaly i kontroverzní názory. Z mého pohledu jsme mikrosvětem, mikrokomunitou, žijícím důkazem, že je možné žít společně. Samozřejmě nejsme skupina, která by se scházela za účelem diskusí o politice. Pak by jistě bylo vše složitější. Jsem přesvědčená, že společný zpěv a hudba jsou nejsilnějšími nástroji k výuce tolerance. Základním pravidlem, které stále zdůrazňuji, totiž je, že musíte naslouchat člověku stojícímu v řadě vedle vás napravo i nalevo a sladit se s ním v melodii, rytmu, harmonii. A to je dovednost, kterou můžete přenést i do běžného života, do vzájemných vztahů a rozhovorů: umění naslouchat.“

IZZY PLUDWINSKI: KALIGRAF JAKO NÁSTROJ VYŠŠÍ BOŽSKÉ DUŠE. Světově uznávaný kaligraf hebrejského písma.

„Jak se z učitele chemie stane kaligraf? „Jednou jsem byl na bohoslužbě ve své šul (aškenázské synagoze) a tam byl na zdi velký plakát písmene jod. Pod ním bylo napsáno, že i kdyby celý svitek Tóry byl napsán správně, ale jednomu jod by chyběl okec, potom je svitek Tóry neplatný. (Písmeno jod se píše jako malá čárka nad řádkem, vedená nejprve vodorovně a potom svisle. Začátek písmene, tedy začátek vodorovné čárky, má být „vytažen“ do špičky. Tato špička se nazývá okec.) Já na to užasle hleděl a říkal si – páni, jaká tajemství se skrývají v tomto malém okec! A to mne přitáhlo k celému světu židovské mystiky,kabaly písmen, a k novému povolání písaře. Začínal jsem kolem roku 1980 jako sofer stam, tradiční písař svitků Tóry, tefilin (textů do modlitebních řemínků) a mezuzot (texty do malých schránek připevňovaných na veřeje dveří židovských domácností). Pracoval jsem jako sofer mnoho let – a nikdy jsem ta mystická tajemství nenašel…“ Smějeme se a Izzy pokračuje: „Zjistil jsem, že nemůžete studovat pouze písmena jako část mystického učení, musíte studovat mystiku kabalu jako celek. V mystickém učení je vše propojené. Avšak když jsem kabalu studoval, tak jsem se k mému velkému zklamání nedokázal s učením propojit. Bylo to příliš abstraktní. Nedokázal jsem její učení přenést do všedního dne, propojit ho se životem. Nicméně jsem se naučil důležitým dovednostem meditace a všímavosti (mindfulness), když jsem se připravoval na psaní Božího Jména: meditoval jsem, chodil do rituální lázně a pracoval na čistotě svého záměru (kawana – v židovské mystice jeden z nejdůležitějších pojmů).“

ŠARON BEN CADOK FARAN: ZPĚV, JÓGA DECHU A SPIRITUALITA PLYNUTÍ. Zpěvačka a lektorka jógy dechu. Pro mne osobně jeden z nejkrásnějších rozhovorů – Šaron je překrásná zářivá vědomá žena.

„Říkám Šaron, že jsem poslouchala i její zpěv súfijské poezie, a ptám se, čím ji přitahuje.
„Súfíja, islámská mystika, je duchovní tradice lásky. A já opravdu miluji lásku a miluji milovat. Zpívám súfijské zpěvy zvané qawwali , jejichž základem je indická, perská a arabská hudební tradice. Všechny súfijské zpěvy jsou založeny na indických stupnicích ragas, o kterých jsem mluvila, zároveň je v nich ale i prvek, který mne přitahuje díky mému arabskému dědictví. Není to tak klidná, harmonizující hudba jako indická klasická hudba: je spíše mocná a silná. Texty písní jsou poetické, zbožné. Mluví o Bohu jako o našem milovaném, jako o skutečném milenci, a mluví s ním.“
Šaron překročila poezii súfijských mistrů a sama napsala představení pro tři ženy o příběhu ženské duše „´Ad elajich. Masa nišmata šel iša“ (K Tobě. Cesta ženské duše). Představení hrála se svými přítelkyněmi: Šaron zpívala, druhá žena tančila, třetí přednášela básně. Nedá mi to, abych se na závěr rozhovoru nezeptala, jak by popsala svoje spirituální cítění dnes, v dobách, kdy se tradiční náboženské struktury rozpadají, a zároveň tak silně můžeme vnímat stále živou esenci Ducha.
„Nejsem náboženská. Odmala jsem se otce ptala: „Kdo tvrdí, že Bůh říká to a to? OK, já chci potkat Boha! Kdo to je? Kdo rozhodl, co můžeme a nemůžeme dělat? Kdo nám dává pravidla? Já ho neznám a nedůvěřuji mu!“ Tak jsem se s otcem hádala o náboženství a jeho příkazech. Pro mne je Bůh čistá Láska a nemá s náboženstvím nic společného. Je to inteligentní energie a my ji zúžili a nacpali do předpisů. Miluji Boha, ale náboženství nemám ráda. Respektuji, že někomu slouží, ale mně ne.  V mé duši je umění. Plynu se svojí tvořivostí. Nechci být součástí nějakého konkurenčního závodu. Bydlím na venkově, je tu klid. Co ke mně má přijít, to přijde.“

Foto: Malba Funny Energy akad.mal. Zuzany Kadlecové bude zdobit titulní stranu knihy „Jak napravit svět: Rozhovory s inspirativními Izraelci.“ Zuzku a její úžasnou tvorbu najdete zde: https://www.facebook.com/pages/category/Artist/Zuzana-Kadlecova-paintress-1427785454126673/ 

Texty zveřejněné na webu www.oheladom.cz jsou autorskými texty a překlady PhDr. Terezie Dubinové. Bez vědomí autorky a jejího psaného svolení je nelze kopírovat a přebírat na svůj web. Sdílení na FB s plným odkazem je v pořádku. Pokud  chcete texty publikovat na svém webu, dejte autorce na vědomí na mailové adrese terezie.dubinova@oheladom.cz . Děkuji.

 

ZDE SI MŮŽETE PŘEČÍST CELOU KAPITOLU Z NOVÉ KNIHY: 

UDĚLAT KRÁSU ZE STŘEPIN RAKETY

 

Pokud se vám tento obsah líbí, můžete ho sdílet se svými přáteli

3 Replies to “JAK NAPRAVOVAT SVĚT moje nová kniha”

  1. Moc se tesim a rada podporim! Kristyna

    1. Milá Kristýno, díky a zdravím do Brna! Krásné léto!

  2. Marcela Horáková says: Odpovědět

    Milá Terezo,
    na knihu se velmi těším a s radostí ji podpořím!
    Marcela z Prostějova
    Radostné léto!

Napsat komentář