Inelia o životě a světě beze strachu

Pojďme si představovat – život beze strachu…
Představ si (pretend – představovat nikoli pasivně, spíše „předstírat“, chovat se tak, jako by to byla pravda a realita), že ve tvém životě není strach. Co by bylo jinak? Jak by to vypadalo jinak? Nyní si představ celý náš svět bez strachu. A tu představu si podrž.

Představováním si a předstíráním iniciujeme (initiate – zahajovat, spouštět) možný výsledek ve skutečném životě. Děti to dělají přirozeně, zvířata to dělají, když si hrají. Když děti rostou, předstírají, že dělají, co potřebují dělat nebo co se chtějí naučit dělat. Předstíráním vstupujeme do pole nekonečných možností, do prostoru mezi myšlenkami, do prostoru mezi částicemi v každém atomu. Díky nám se zrodí něco, co v našich myslích předtím neexistovalo. Předstíráním si dáváme povolení překročit hranice toho, „co je skutečné“, „co je možné“ a „co je uskutečnitelné“ – a jednoduše tomu umožňujeme existovat v naší představivosti, v našem psaní, v našich kresbách, v našich hrách a v našich rozhovorech. Představujte si, předstírejte, pište nebo kreslete život bez strachu. Váš život. Jak by vypadal? Co byste dělali?

Sama jsem to zkoumala a první věc, která mne napadla, byla: „více bych se dívala“. Miluji dívání se, miluji pozorování. Protože mám být veřejný hlas pro růst vědomí, posílení a uvědomování na této planetě, mám plný harmonogram – a čas na „pouhé dívání se“ je odsunut na okraj. V mé předstírané hře o světě beze strachu, kde je má práce zvyšování vědomí a vibrace planety ukončena, mi bylo dopřáno prostě jenom pozorovat, dívat se, zkoumat. A bylo to fascinující. Když jsem byla v lednu 2010 požádána vyjít na veřejnost, neměla jsem nejmenší tušení, proč – a proč zrovna já. Napadlo mne, že lidé, kteří na planetu přišli, aby tuto práci udělali, byli nějak vyjmuti ze hry a já byla desátý záložní plán. Důvodem mého údivu je skutečnost, že jsem extrémně soukromá osoba a raději se dívám a pozoruji než jsem viděna a pozorována. Zvláště jako Inelia Benz jsem nedůležitá a neexistuji, není tu nic k vidění.

Když jsem si tento týden hrála s předstíráním svého života beze strachu, viděla jsem, že to byl důvod, proč jsem se stala veřejnou osobou. Nevěnovala jsem pozornost tomu být viděna, protože to se mnou nijak „necvičilo“, nenaplňovalo to žádné mé touhy ani potřeby. Být veřejnou osobou bylo pro mne v disharmonické, neladící energii, neboť do té doby to pro aktéra znamenalo být v paradigmatu „Já, já a já“ – ve kterém jsem nežila. Důvodem ale také bylo, že miluji být pozorovatelkou. Jak se posouváme z paradigmatu „Spasitel/Agresor/Oběť/Mučedník“, potřeba spasitelů, průvodců či božstev jako ohnisek naší pozornosti už není nutná. Všechny informace, které jsme kdy potřebovali, jsou už dostupné. Pokud nejsou dostupné právě teď, mnoho lidí pracuje na tom, aby dostupné byly. Jestliže někdo chce skutečně něco zjistit, může. Časy guruů nebo učitelů „předávajících“ zkušenost osvícení druhým, už nejsou potřeba. Jsme ponecháni se vzpomínkou a velkým množstvím úhlů pohledu (remembrance and multiple viewpoints. Slovo „remembrance“ v sobě má i význam „rozvzpomínání se, připomenutí“.) Čím více různých úhlů pohledu dívajících se na ten samý předmět, tím více zjištění a objevů o předmětu.

Nová role těch, kteří v minulosti iniciovali skupiny, náboženství a následovníky, je jednoduše inspirovat posluchače, aby se dívali tam, kam se dívá mluvčí, a zkoumali viděné – nikoli mluvčího. Člověk v publiku může přijít a odejít o své svobodné vůli, poslouchat, zkoumat nové pohledy – s různými mluvčími, podle své vůle. A když si vše prohlédne, může získat nový pohled, může o něm začít mluvit a vyjadřovat ho pro druhé, tak, aby druzí také zakusili jeho zkušenost a úhel pohledu. V této nové struktuře se sám mluvčí stává nevýznamným a nedůležitým.

Z mého předstírání a představování světa beze srachu bylo výsledkem uvědomění, že MŮŽEME ZAČÍT NYNÍ. Dva a více lidí se dívá stejným směrem, předstírají stejnou věc, mají stejný úmysl a záměr, a tím přinášíme úroveň „dohody a shody“ do vytvořené reality (reality construct), kterou nazýváme „fyzický svět“. Jedním ze zákonů fyzické reality je, že existuje právě skrze shodu a dohodu. Shoda a dohoda přichází v balíčcích: programy, kulturní přesvědčení, sociální média, náboženství… a další druhy jiných věcí.

V tuto chvíli je naše realita naplněna strachem. Strach je všude, v každém aspektu našich životů. Nicméně jde pouze o „úhel pohledu“. Strach je energetickým vyjádřením přimknutí se, přežití a vyhýbání se. Někteří lidé věří, že „strach je nezbytný pro přežití“. Jiní si myslí, že je v pořádku ho cítit, ale i tak na něm pracují – a ano, to je cesta k rozpouštění strachu, protože si uvědomujeme, že nebesa nespadla na zem, když jsme udělali něco, co jsme se báli udělat. Tato metoda ale může být dlouhá a obtížná, pracná, a může mít i opačný účinek. Jiní se snaží strach potlačit nebo odehnat nebo se před ním schovat v bublině světla. Ale když strach odeženeme, učiníme ho silnějším. Tak ho zpracujeme (so we process it). A to funguje skutečně velmi dobře na individuální úrovni. Čím více strachu je uvolněno skrze zpracování („procesování“), tím vyšší se naše osobní vibrace stává a tím více se rozšiřuje naše uvědomění.
Nyní pokud budeme předstírat, že v našem životě není strach a na světě není strach, můžeme přinést tuto možnost nového paradigmatu do lidského kolektivního vědomí.

Tak nyní vypadá můj život – a to je, co jsem se nyní rozhodla dělat jinak: rozhodla jsem se začít se dívat už nyní a nečekat, až budeme hotoví s prací pro planetu. Chci se dívat – a vás zvu, abyste se dívali, kam se dívám, jednoduše proto, že je to fascinující. Čím více z nás se bude dívat, tím více odkryjeme, objevíme a připomeneme. Pojďme tento měsíc strávit nějaký čas – i kdyby pár sekund – pohledem na „realitu“ našeho osobního života a naší planety beze strachu. Vezměte si pero a papír a vyjádřete, jak by VÁŠ život vypadal BEZE STRACHU. Co říkáte?

Zdroj originálu: https://ascension101.com/en/home/free-articles/77-may-2013/348-lets-pretend-fear-free-life.html
(Inelia tento článek napsala v květnu 2013…!)

Foto: Jana Jenčovská www.jewellerina.cz

Pro web www.oheladom.cz přeložila Terezie Dubinová. Pokud chcete článek převzít na svůj web, prosím přebírejte s plným odkazem na původní zdroj a pošlete mi upozornění. Děkuji.

Pokud se vám tento obsah líbí, můžete ho sdílet se svými přáteli

Napsat komentář