Milí a milé, nabízím vám pár pasáží z krásné a moudré knihy slovinského geomanta a umělce Marka Pogačnika „Kvantový skok Země: Opětovné propojení s elementárními bytostmi“. Kniha je vysoce aktuální a důležitá pro pochopení dění v našich realitách. A jak je u Marka standardem, je psaná s velikou laskavostí a klidem, jasným, srozumitelným jazykem, přestože zachycuje hluboké vhledy a mnohdy pro naše racio náročně uchopitelné skutečnosti. Marko patří mezi největší žijící duchovní učitele, jeho laskavost, zralost, hluboká oddanost službě Zemi/Gaie a Duchu, jsou velikou inspirací. Ať inspiruje i vás!
SEN 7 – NEBUĎ NAMYŠLENÝ!
Můj dům stojí vysoko nad malým jezerem, jehož odtok se skrze šumící vodopád rozlévá do údolí. Pod vlivem všech vodních katastrof si pomyslím, že tady nahoře jsme před všem povodněmi chráněni.
Je to však jinak: Po nekonečně dlouhém období dešťů je protilehlý svaz, porostlý zářivě zelenou trávou, tak promočený, že se propadne. Průchod do údolí je zasypán masou kamení a půdy.
Voda, jež nenachází žádný odtok, začíná prudce stoupat. Vlny povodně již dosahují k mým nohám. (Šempas, Slovinsko, 26. října 2007)
Tento sen chce nám lidem sdělit, že před nadcházející proměnou Země není úniku. I když se nám naše logické myšlení snaží stokrát namluvit, že jsme díky vlastní pozici ve společnosti nebo jiným výhodám před následky proměny dobře chráněni, může vše dopadnout jinak. Logika rozumu funguje výborně, ale výhradně v rámci lineárních procesů, které lze předem odhadnout. Současné proměny Země jsou oproti tomu kosmicky vyvolanými procesy, jež se z perspektivy rozumové logiky stávají nepřehlédnutelnými. Jsou to kosmické cykly, jež řídí vývoj univerza a nijak nezapadají do schémat antropocentrických podmínek.
O tom silně vypovídá druhý snový obraz. Krátce předtím, než dojde k nešťastnému sesuvu půdy z protilehlého svahu, směřuje tímto směrem pohled snící osoby. Celý svah je porostlý svěže zelenou trávou. Již v příštím okamžiku se zde odtrhne půda a temná masa kamenů a úlomků půdy padá dolů ve směru vodopádu.
I když se naše životní prostředí může na mnoha místech jevit jako bujné a zářivé, mohou již zítra celé biotopy utrpět totální kolaps, pokud na neviditelné, éterické úrovni skutečnosti proběhnou odpovídající procesy proměny. Jednotlivé aspekty kosmického procesu, které rozum dokáže vnímat, jsou sekundárními účinky proměny na materiální úrovni dennodenní skutečnosti. K nečekaným „obratům“ prostoru může dojít například proto, že jisté příčiny na éterické úrovni jsou tak dalece dozrálé, že vyžadují uzemnění. Nově vytvořený prostorový impuls se tak rozšíří dále na materiální úroveň. Ta je však strukturována dle zákonitostí „starého“ lineárně koncipovaného prostoru. Setká-li se nyní nová éterická struktura s materiální úrovní, bude to rozumem a jeho smyslovým aparátem vnímáno jako více či méně ničivá událost. Logika rozumu nezná žádné kreativní nástroje, aby pozitivním způsobem včlenila nové impulzy do naší všední reality. Mohou se proto bohužel projevovat pouze jako něco ničivého.
Proč je tomu tak? Proč mohou ničivě působící impulzy narazit na naši křehkou realitu?
Materiální rovina bytí nemůže být při procesu proměny Země vynechána. Neprošla-li by si i ona obnovou, zůstala by důležitá součást univerza společně s námi lidmi vůči kosmickému vývoji pozadu a rozpadla by se v nicotu.
Problém spočívá v tom, že materiální úroveň prostoru byla dominujícím rozumem oddělena od celku vícedimenzionální skutečnosti a ohraničena od ostatních úrovní bytí. Každý kontakt s kosmickými impulzy – tzn. každý kontakt s věčností – je proto pociťován jako šok nebo dokonce katastrofa.
SEN 10 – OBVYKLÁ STRUKTURA PROSTORU JE NA ÚSTUPU
…
Nečekanou událostí začne tato relativně pevně vystavěná prostorová struktura kolísat. V našem snovém příběhu přestane staré uspořádání prostoru správně fungovat poté, co snící osoba přejede svou cílovou stanici. Časté krizové situace poslední doby vyjevují nedostatečnost staré prostorové struktury.
Druhý obraz vypráví o nově vzniklé alternativě ke starým, navyknutým funkcím. Ale tady vidíme, že fungují úplně jinak! Tam, kde bylo předtím možné zvenčí zatáhnout za šňůru, je nyní nutné sáhnout dovnitř a pohnout pákou z přírodního materiálu, v tomto případě ze dřeva. Sáhnutí dovnitř je v protikladu k logicky stanovené organizaci vnějšího světa. Symbolizuje vnitřní, duchovní proměnu člověka, jež nám umožňuje vidět a chápat stav věcí jinak než předtím.
Je-li vnitřní proměna uvedena do chodu, vzniká nový, celistvý úhel pohledu, skrze který lze prostor skutečnosti vnímat novým způsobem. Následně předává třetí snový obraz řadu ohromujících informací.
Koleje, jež nás dosud vždy bezpečně dovedly do kýžené stanice, již neexistují. Existují pouze v naší představivosti, která chce neustále reprodukovat zaběhnutou realitu, ačkoli ta již delší dobu neexistuje. Mezitím pokročila proměna prostoru tak daleko, že je život řízen novými zákonitostmi. Místo toho, aby se vlak pohyboval přes ustrnulou strukturu kolejí, jede bezprostředně po povrchu Země. Dotýkáme se Země!
Na rozdíl od staré prostorové struktury, po jejíž dráze bylo možné pohybovat se bez ukazatelů, pouze za pomoci lidského intelektu, jde nyní o kooperaci mezi přírodou a člověkem. Přírodní vzory, které předem určila zemská inteligence, jsou za spoluúčasti lidské představivosti přeloženy do vícedimenzionální prostorové struktury, která v budoucnu umožní další vývoj života na Zemi.
Průvodčí musí nyní použít vlastní kreativitu, aby se vyhnul srážce s protijedoucími vlaky. Bez předem daných kolejí to již nejde automaticky. Individualizace člověka pokročila již tak daleko, že se nelze vyhnout osobní zodpovědnosti za dobro všeho živého. Osobní etický postoj, vnitřní čistota a individuální kreativní nasazení jsou podmínky k tomu, aby bylo možné v rámci nového vícedimenzionálního prostoru existovat a tvořit.
SEN 15 – ÚKOLY V MEZIČASE
…
Jelikož člověk neustále upravuje koleje vývoje dle svých vlastních představ, musí se také sám starat o pohánějící sílu. Inteligenci a moci nebe a Země je vyhrazena jen minimální možnost, jak napomoci při vývoji civilizace.
Na druhou stranu překvapí pozorování, že voda, kterou je bárka tažena, se jeví jako velmi průzračná, až křišťálová. Zjevně již mezitím síly Země a nebe znatelně změnily – nejspíš v rámci současné planetární proměny – okolnosti našeho vývoje. Nový životní prostor je ve vývoji a jeho kvalita vykazuje oproti starému prostoru, vázanému na existenci materie, podstatný rozdíl. Místo skrz materii vody, pohybujeme se skrze tekutý krystal. Procesy proměny Země se zvýšila citlivost hmotného, nebo jinak řečeno, materie se podrobuje procesu éterizace.
První obraz lze shrnout následovně. Od té doby, co začal proces proměny země, žije člověk podobně jako „obojživelník“. Na jednu stranu jsme nuceni řídit se zákony „staré“, materiálně orientované civilizace. Její koleje byly dány předem vědou, která se opírá o znalosti matérie. Zároveň se začínáme nevědomky koupat v jemných frekvencích nových kvalit prostoru, neboť do této doby proplouvaly neviditelnými dimenzemi skutečnosti.
Následujícím obrazem prázdného koryta oceánu je snící osoba konfrontována s výzvami blízké budoucnosti. Nejprve si člověk musí uvědomit, že přímý přechod od současné podoby reality k vícedimenzionální kvalitě budoucího životního prostoru nemůže existovat. Tento prostor je za účelem odlišení od mělkých vod současnosti přirovnán k hlubokému oceánu. Alchymický způsob proměny, která může vést od jednoho stavu skutečnosti ke druhému, je ve své první fázi zobrazen jako vyschlá díra po oceánu. Než po ní bude možné plout, musí se teprve znovu naplnit. Zdá se nutné, aby se oceán bytí nejprve vyprázdnil, než bude opětovně naplněn, aby mohly být v nové epoše rozvoje Země zajištěny podmínky k životu…
…
Sladkostmi jsou zřejmě symbolizovány zastaralé psychické vzory a zažitá dogmata. Nejspíše pocházejí ze vzdálené minulosti, jsou však příčinami, které zásadně brání našemu postupu vpřed na cestě směřující do budoucnosti. Jsou zakořeněny hluboko v našem podvědomí a nedovolují nám účastnit se nadějné cesty do vícedimenzionální budoucnosti.
Dá se očekávat, že v souvislosti s proměnou Země a také v osobním životě a životě náboženských společenstev, národů a kultur musí na denní světlo vědomí vyjít bezpočet takových vzorů. Bezpochyby bude docházet ke konfliktním situacím, protože nikdo není rád konfrontován se svým odpadem z minulosti. Tomuto procesu však nelze zabránit, protože na něm závisí úspěch nadcházejících převratů prostoru, díky nimž bude prázdné koryto oceánu opět naplněno čerstvou křišťálovou vodou. Je tedy nutné pilně pracovat na osvobození vlastních sil, jež zamrzly v kontaminovaných oblastech v nás. (str. 90-92)
SEN 16 – DYNAMIT V ZAVAZADLE
Sen: Právě jsem přiletěl letadlem a procházím kontrolou zavazadel. K mému údivu jsem zadržen policií, protože v mém zavazadle našli tyčky dynamitu. Nemám tušení, odkud pochází, a cítím se hluboce zahanben.
Když dojdu domů, rozvalím se do křesla, abych se uvolnil od stresu při kontrole zavazadel. Dále však přemítám, jak se mohl dynamit do mého zavazadla dostat.
Abych přišel na jiné myšlenky, vezmu knihu ze své knihovny. Když knihu otevřu, nenajdu v ní ke svému zděšení žádné potištěné strany, nýbrž úhledně seřazené tyčky dynamitu.
(Villach, Rakousko, 29.dubna 2004)
Sen z Villachu upozorňuje člověka na to, že jeho představa, že je osvobozený od ničivých vzorů, může být klamná. Snící osoba nemůže být terorista, jinak by jej policie poté, co u něj našla dynamit, nenechala jít. Sen tedy pojednává o průměrném člověku, který nechce nikoho ohrozit. A přesto ve svém nitru zřejmě nese ničivé vzory, o jejichž existenci nic neví. Projevují se na dvou různých úrovních:
V prvním snovém obrazu je nic netušící pašerák přistižen na veřejném místě. Máme tedy co do činění s rozšířenými myšlenkovými vzory, které bublají v lidském podvědomí. Jakožto členové současné, podstatě bytí vzdálené civilizace jsme je přijali do svého nitra, aniž bychom si toho byli vědomi, a od generace ke generaci si je předáváme. Každé duchovní hnutí, které chce, aby bylo bráno vážně, káže nutnost osvobodit se od kolektivních vzorů. Zůstane-li člověk viset v síti kolektivních vzorů, není pokrok v duchovní cestě možný. To není nic nového. Proč tedy musí sen upozorňovat na něco, co už tak jako tak víme?
Odpověď na tuto otázku nám dávají oba následující snové obrazy. Nyní se snící osoba nachází ve svém soukromém bytě, přeneseně řečeno: v intimní oblasti svého niterného bytí. Obklopují ji známé police s knihami, které představují její duchovní potenciál. A právě zde znovu narazí na dynamit!To poukazuje na kulturně podmíněný vzor, který každý z nás nosí ve svém podvědomí. Ať už chce nebo ne. Jsou to tyto vzory, jež nám dovolují projevovat se agresivně (často kvůli malichernostem), ačkoli jsme se pevně rozhodli žít v míru se všemi živými bytostmi. Ty samé vzory vedou k válce, pokud jsou politickými mocnostmi zároveň aktivovány v širokých masách. Příklady z nedávné minulosti jsou dostatečně výmluvné.
Sen z Villachu zdůrazňuje nutnost proměny kulturně podmíněných zakořeněných vzorů. Lze je označit jako negativní archetypy. Pokud zůstanou bez povšimnutí v podvědomí lidstva, ohrožují úspěšný průběh globální proměny Země. Snové poselství se obrací především na lidi, kteří už ušli kus duchovní stezky a lehkovážně si myslí, že jsou již dlouho osvobozeni od vzorů násilí. Proto tomu snové poselství namítá, že jsme – i když tuto skutečnost chceme odsunout co nejdál od sebe – potomky již tisíciletí násilné civilizace. Proto je každý z nás zodpovědný za její proměnu. A co víc: vývoj globální proměny Země je nastaven tak, že se skryté vzory násilí – ve snu symbolizované tyčkami dynamitu – opětovně probíjejí na povrch každodenního života. Jsou manifestovány nepříjemnými událostmi, ne proto, aby nás jimi trýznily, ale aby nám daly příležitost všimnout si jich a proměnit je. (str. 104-105)
SEN 17 – DUŠEVNÍ VZTAH K ZEMI JE OMEZEN
….…
Pojem duše nelze chápat v psychologickém, nýbrž duchovním smyslu. V případě lidí, stejně jako Země, znamená duše rozšíření bytí, které se houpe někde mimo prostor a čas. Jde o individuální duševní jádro Země nebo člověka. Jelikož existuje mimo fyzicky vnímatelný svět, je v našem snu symbolizován černou barvou. Černá znamená „nepřítomnou přítomnost“. …Poselství druhého snového obrazu se otevírá na základě souvislosti mezi symboly vodnaté půdy a nočního měsíce. Aby znovu obnovil zničený vztah k duševní esenci Země, musel by člověk rozumný rozvinout svůj emocionální žensky-mentální potenciál. Proč žensky-mentální? Stříbrně se třpytící měsíc symbolizuje bohyni, a proto ženský aspekt duchovnosti, jenž je založen na kvalitě lásky.
Přesně toho se moderní člověk obává: odevzdat se hlubokému láskyplnému vztahu ke své domovské planetě. Zde spočívá důvod pro vzorec strachu s ničivým účinkem: Místo aby se otevřel emočně nabitému láskyplnému vztahu k Zemi sestávající ze zdánlivě mrtvé hmoty, prchá člověk rozumný – jako snící osoba ve třetím obraze – raději do kantýny zapomnění. Člověk se otupuje konzumací rozličných darů Země a zůstává na míle vzdálený od „nebezpečí“ nutnosti duchovně láskyplného vztahu k ní.
Čtvrtý snový obraz konečně potvrzuje, že již není možnost návratu ke starému, distancovanému vztahu k Zemi a přírodě. Od té doby, co vypukly procesy planetární proměny, již neexistuje Země, po které by člověk bez určitých výčitek svědomí mohl podupávat okovanými botami. …Proměna je v plném chodu! (str. 110)
Jako následek této krize se v epoše proměny neustále objevují otřesné důsledky falešných praobrazů v podobě zdánlivě neřešitelných konfliktů. Neobjevují se ve své síle proto, aby nás lidi trápily, ale aby nás přiměly k úkolu jejich vymazání. (str. 125)
Aby bylo možné zachovat kosmický řád aktuální epochy, musely by být brány vedoucí do jiné dimenze střeženy. Otevírají a zavírají se v rytmu kosmických proměn. Zdá se však, jako by se při tom nevytvářela žádná kontrolující moc, která by dohlížela na otevírání a uzavírání se interdimenzionální brány. Je to spíše naopak: To, jestli portál svou bránu otevře či nikoli, závisí na subjektu, který určitým způsobem stojí před branou – ať už se jedná o člověka či kulturu.
Pozorujme například člověka, jenž stojí před vstupem do interdimenzionálního portálu: Kvalita jeho etického postoje určuje, zda se pro něj vchod do různých dimenzí bytí otevře, nebo ne. Zde však nejde o dodržování nebo nedodržování určitého etického kodexu, nýbrž o určitou vznešenost srdce, při které se člověk rozhodne odstranit svůj egocentrismus a následovat svůj vnitřní hlas. … (str. 142)
SEN 29 – ROLE ČLOVĚKA
……..
Zde se projevuje klíčové poselství snu. Místo toho, aby člověk těžkosti lidské civilizace změnil tak, aby duše Země mohla optimálně realizovat svůj „projekt“ epochální proměny, myslí si člověk, že ví, jaká opatření je potřeba uskutečnit, aby se zamezilo hrozícím změnám klimatu, oteplování Země a dalším potížím souvisejícím s proměnou Země. Tento materializovaný postoj moderního člověka, který si myslí, že hluboko sahající problémy mentálně-duchovního vývoje univerza je možné vyřešit mechanickými opatřeními, je očima snící osoby symbolizován nakřivo posazeným hnízdem. Snící osoba si myslí, že fyzickým vyrovnáním rozdílů může dosáhnout toho, že se vejce neodkutálejí.
Na jedné straně tedy stojí mentální představa lidstva a jeho vědy o tom, co je pro dobro planety aktuálně nejlepší. Na straně druhé stojí skutečná potřeba duše Země a jejího geomantického organismu, který je skutečně zodpovědný za kvalitu života naší planety.
Šok, který snící osoba zažívá, když nemůže najít žádná vejce, poukazuje na nebezpečí, že nesprávnou koncentrací na materiálně podmíněná opatření k „záchraně“ Země prohráváme skutečnou šanci na obnovu života prostřednictvím procesu proměny Země. Nervózní reakce kvočny dává na srozuměnou, že na nesprávná rozhodnutí už nemáme k dispozici dostatek času. Pokud se chceme vézt na tvořivé volně proměn Země, je nutné následovat kosmické rytmy. (str. 165-166)
SEN 30 – OBRAT V OBLASTI EMOCIONÁLNÍCH SIL
…………..
Druhý snový obraz zobrazuje vysoce vyvinutá zvířata a jejich zodpovědnost za očistu emocionálního pole života a jeho neustálou obnovu ve smyslu jeho původní kvality. Pouhou jejich přítomností v jednotlivých částech Země je tato cenná služba je přiváděna k životu. O tom také hovoří náš sen: Zvířata nedělají nic mimořádného, jednoduše se pohybují po povrchu Země, po lesích a savanách. Tímto způsobem jsme všichni jakožto senzitivní bytosti obdarováni existencí na Zemi, tímto je nám dokonce umožněna. Bezcitnost, která dnes opanuje naši planetu a projevuje se válečnými taženími, prodejem drog, pornografií, finančním kapitálem a tak dále, lze vysvětlit také tím, že jsou zvířata vytlačována daleko ze svého životního prostředí a natolik decimována, že se již nedokáží starat o neustálou očistu a obnovu emocionálního oceánu v zemském kosmu. Ten je stále víc a víc znečisťován a zatěžován emocionálními jedy. (str. 169)
SÍLY, JEŽ PŮSOBÍ PROTI PROMĚNĚ ZEMĚ
Starý materialisticky orientovaný koncept se opírá o prasílu materie, která je znázorněna například v nesmírné síle, jež je uložena v každém jednotlivém atomu. Tímto světovým řádem se zabývá moderní astronomie a jaderná fyzika: zkoumají svět neuchopitelně velkých i malých vzdáleností, od obrovské zářivosti hvězd, až po komplexní informaci, která jakožto genetický kód dříme v mnoha tělesných bytostech. Obraz nelítostného, ohnivého draka, který ztělesňuje ducha materiálního univerza, je symbolem mechanické dimenze světa.
Apokalypsa říká, že Země byla zvolena jako planeta, na které se má proměna materiální dimenze univerza uskutečnit, jako první. Proto nemůžeme v našem galaktickém prostoru nalézt žádné další planety osídlené organickými nebo inteligentními formami života, i když do vesmíru opakovaně vysíláme sondy, aby po jiných formách pátraly. Země sehrává pionýrskou roli v procesu ožívání materiálního univerza, roli, jež byla připravována už miliardy let. Možná jsou na jiných planetách nebo v různých hvězdných systémech silné civilizace, ale zjevně jsou doma v jiných kosmických dimenzích…
Nejde však o boj mezi dvěma stranami, ze kterých by jedna ztělesňovala dobro a ta druhá zlo. Lidé a andělé jsou na jednu stranu obyvateli starého řádu světa a vzájemně musí hledat inspiraci pro vypořádání se s výzvami materializovaného svět. Ano, zrovna ti lidé, u kterých hrozí, že je ohnivý drak zhltne, jsou předurčeni k realizaci nového světového řádu. Boj, který tak běsní v každém z nás , je identický s proměnou Země a člověka. Zřejmě v tom hrají roli i další aspekty proměny.
Apokalypsa tedy zná dvě kategorie sil působících proti proměně Země. První nestvůru si vykládám jako obraz materialisticky zřízených ideologií, které lidi připoutávají k ustrnulému rámci materializovaného světa izolovaného od vícedimenzionálního prostoru – masivní pouto, které pochází z naší fascinace dokonalostí materiálního světa…
Druhá kategorie protisil je mentální povahy. Lze je interpretovat jako rozumové síly izolované od inteligence srdce a intuice…. (str. 194-195)
SEN 37 – NÁBOŽENSKÉ VAZBY
…………..
Tradiční náboženství, ať už muslimské, křesťanské nebo hinduistické, svými magickými formulemi připoutávají miliardy lidí ke svému druhu duchovnosti, která je vnímána jako jediná správná a bohulibá. Jejich dogmata nebo jiné duchovní předpisy jsou představovány jako jediné relevantní brány k bohu a zároveň fungují jako energetická pouta. Svou sílu čerpají z velké části ze strachu věřících, kteří se bojí, že pokud by již nedodržovali stanovená dogmata, tradice a předpisy, byli by od milovaného božstva odloučeni.
Kosmická proměna, která nově uspořádává naši epochu a všechny její instituce – k čemuž patří také vztah k posvátnu – , potřebuje svobodné jedince, kteří jsou schopni vnímat nové dimenze světa a postupně je v každodenním životě uskutečňovat. Odpoutat se od duchovních vazeb patří k předpokladům, které by lidstvu dovolily zcela se podílet na epochální proměně.“ (str. 212-213)
OSVOBOZENÍ SE OD STARÝCH VZORŮ
Člověk si v každodenním životě vůbec neuvědomuje, jak silně jsme vázáni na pevné představy určující naši realitu. Můžeme skutečnost vnímat takovou, jaká je v daném momentu? Toto cvičení by mělo pomoci při osvobození se od balastu, takže člověk dostane cennou příležitost uvidět svět zcela novýma očima.
Setrvejte chvilku v klidu a uvědomte si svou vnější podobu tím, že necháte svou pozornost putovat pomalu po celé ploše vlastního těla.
Po nějaké době si začněte představovat, že plocha Vašeho těla je vtahována dovnitř a shlukována (koncentrována) do oblasti středu srdce.
Tím, že sami sebe obrátíte dovnitř a vtáhnete tam vše vnější, vznikne proces proměny, kterým se vnější vědomí-Já vrátí k esenci-Já.
Paralelně ke vtahování probíhá také proces rozšiřování. Duše vašeho Já, osvobozená od hranice povrchu těla, se rozpíná volně do prostoru kolem vás, daleko, daleko…
Veďte svou koncentraci jednou dovnitř a jednou ven, abyste se rozšířili opravdu daleko. Užívejte si svobody, která v takovýchto chvílích rozkvétá!
ETICKÉ KVALITY, KTERÉ BYCHOM SI MĚLI VYPĚSTOVAT, ABYCHOM SE POSTUPNĚ VYLADILI NA VYSOKÉ VIBRACE VZNIKAJÍCÍHO POZEMSKÉHO KOSMU podle Marka Pogačnika:
Naslouchej hlasu srdce. V každé životní situaci se snaž ztělesňovat hlas prapůvodní lásky.
Neboj se toho, co ti přináší tvůj osobní nebo kolektivní osud. V každé situaci si zachovej svůj vnitřní mír.
Buď připraven následovat ustavičný proud proměny. Sleduj, jaký aspekt tebe nebo tvé činnosti volá po změně jako další.
V každém okamžiku ověřuj, zda před sebou samým nebo někým jiným nezapíráš aspekt skutečnosti. Ve svém srdci a svých myšlenkách pozoruj, zda ze sebe neděláš oběť sebeklamu.
Vždy si buď vědom své mnohovrstevné celistvosti. Objímej ve svém vědomí velké kolo své bytosti a drž je zakotvené ve svém středu.
V každé životní situaci máš na výběr z vícero možností. Snaž se při svých rozhodnutích naslouchat hlasu srdce. To je jediné, co v epoše velké proměny nesmíme, je zůstávat nerozhodní.
MARKO POGAČNIK: KVANTOVÝ SKOK ZEMĚ. Opětovné propojení s elementárními bytostmi.
Fontána 2020. Z německého originálu přeložila Markéta Buršová.
Foto z putování po Estonsku. Čisté rašelinové jezírko. Je příroda. A pak je vysokovibrační příroda, kterou nic nedusí a může dýchat se Stvořitelem…
Texty zveřejněné na webu www.oheladom.cz jsou autorskými texty a překlady PhDr. Terezie Dubinové. Bez vědomí autorky a jejího psaného svolení je nelze kopírovat a přebírat na svůj web. Sdílení na FB s plným odkazem je v pořádku. Pokud chcete texty publikovat na svém webu, dejte autorce na vědomí na mailové adrese terezie.dubinova@oheladom.cz . Děkuji.
K TÉMATU NA TOMTO WEBU: