Kabala v obrazech

ŽIDOVSKÁ MYSTIKA  KABALA V OBRAZECH
Obrazy Zuzany Kadlecové

V synagoze Turnov probíhá výstava obrazů akademické malířky Zuzany Kadlecové „Testováno na sobě“. Paní malířku si našla neobvyklá inspirace – židovská mystika kabala, zvláště její učení o posvátném charakteru písmen hebrejské abecedy, o sefírách – manifestacích božích vlastností v tomto našem hmotném světě a konečně učení o planetách, jejich energii a konstelacích a vlivu těchto konstelací na život člověka. O počátcích této inspirace Zuzana Kadlecová říká:
„Téma inspirované hebrejskou mystikou se připojilo k dosavadním tématům mé tvorby zhruba před rokem a půl. Během této doby si tato linie tvorby vydobyla svébytné postavení. Zatímco její počátek lze časově určit poměrně přesně, vždy mě zaskočí dotazy typu „Jak dlouho to ještě budeš malovat?“ nebo „Kdy to skončí?“. Tato linie na mě působí dojmem, že se stala pevnou součástí mého výtvarného projevu a tudíž, že bude trvat tak dlouho, dokud budu malovat…“
Jak to tak bývá u inspirace, téma se „probudilo“ po zdánlivě nenápadném, „náhodném“ vnějším impulsu, setkání s tou pravou knihou ve správnou chvíli v životním okamžiku, kdy vyšší moudrost usoudí, že právě tato cesta v tuto chvíli může být naší šancí na osobní růst. Literatura na téma kabaly je v češtině dostupná, nicméně je důležité si uvědomit, že ne vše na trhu je kvalitní a ne vše představuje autentickou židovskou mystiku. Název „kabala“ byl používán i pro mystiku křesťanskou, která od doby renesance (kdy kontakty mezi křesťanskými a židovskými učenci na krátkou dobu vzkvétaly a ti se mohli navzájem ovlivňovat a inspirovat) tvoří  jistě svébytný, nicméně nežidovský proud mystického nahlížení světa. Z literatury o židovské kabale je patrně nejznámější série knih Zeeva ben Šimona Ha-Leviho, občanským jménem Warrena Kentona, Žida ze slavného sefardského rodu učenců a kabalistů, jehož „Kabalistická společnost“ (Kabbalah Society) vyučuje kabalu tzv. toledské tradice. Z českých autorů o židovské kabale z akademického, a přesto niterného pohledu zasvěceně psal prof. Vladimír Sadek, který často odkazoval na významného učence Gershoma Scholema. Scholemův žák, Izraelec Moše Idel , je považován za jednoho z největších současných akademických znalců kabaly a jeho knihy taktéž vyšly v českém překladu. V situaci, kdy bylo dědictví  židovská tradice a živého náboženského života evropských  židovských komunit násilně přerušeno katastrofou šoa, nezbývá zájemcům o židovskou moudrost kabaly než ponořit se do studia knih. Tak to činí i paní malířka: jak sama říká, první fází práce s tématem je četba patřičných literárních pramenů. Druhá fáze však už probíhá na úrovni intuice:  
„Druhou etapou je použití informací, resp. jejich přetavení do výtvarného jazyka. Je to velmi dobrodružný proces, protože navzdory konkrétnosti použitých citátů se snažím dopřát dílům v etapě jejich vzniku maximální možnou volnost a svobodu. U jednotlivých děl mé pocity během pracovního procesu procházejí velkou škálou emocí. Některé dílo vzniklo jemně, snadno a rychle pod vlivem lyrických či mateřských rozpoložení (např. „Nun“, „Ajin“, …) U jiných je postup naopak velmi dramatický, často i přerušovaný, a až na základě použití postupů typu „opakované nájezdy“ či „strategický ústup“ lze dílo dokončit (např. „Jod“ , „Archanděl Michael“, …)“
Obrazy žijí vlastním životem zcela v souladu s jejich obsahem. Dle kabaly je každý z 22 konsonantů hebrejské abecedy živou bytostí se silnou stvořitelskou energií. Právě energie písmene, slova, promluvy či dokonce pojmenování věcí je energií, jejíž pomocí nepojmenovatelný, nezobrazitelný Bůh, kabalou nazývaný Ejn Sof (Ne – Konec) tvoří svět a jejíž pomocí tvoříme svět i my jako partneři Boha. Nejsilnější životodárnou energií disponuje nevyslovitelné Boží Jméno, tetragram JHWH. Jak ví každé české dítě, je to právě tajemný „šem“, hebrejsky „Jméno“, které vložené do úst nebo na čelo mrtvé hmoty zformované do sochy Golema, tuto hmotu oživí. Stejně tak tajemné sefíry. Pokusit se popsat hluboký smysl a význam těchto duchovních světů, rozkládajících se tady a teď a zároveň přesahujících omezení času a prostoru, se podobá snaze průměrného materialisticky a racionálně uvažujícího  západního člověka pochopit kvantovou teorii. A přitom právě tato teorie (zvláště v podání židovského fyzika Davida Bohma) má s kabalou pozoruhodně shodný náhled na náš svět, jeho viditelné a zvláště neviditelné dimenze, jeho multidimenzionalitu na principu hologramu, kdy každá část zároveň obsahuje celek, hmota i prázdný prostor jsou stejně plné, resp. prázdné, a spolu s duchem sjednocené v celistvosti a kosmické jednotě. Snaha kabalistů vytvořit jakýsi pomocný model sefirotického světa, ať už ve formě soustředných kruhů, nebo diagramu kruhů spojených navzájem čarami do tzv. Stromu života, je vždy pouze odleskem hluboké skutečnosti a simuluje naše vnímání prostoru, které sefírám není vlastní – odtud hierarchické řazení, kdy „nahoře“ je umístěna sefíra nejbližší Bohu Ejn Sof, „dole“ potom sefíra nejbližší hmotnému stvořenému světu. Sefír, duchovních světů, je podle některých modelů sedm, podle jiných deset. Přestože spekulace a diskuse o nich jsou rabínsky důkladné a rozsáhlé, neztrácí se ze zřetele, že skutečný Bůh Ejn Sof zůstává – i přes možnost poznání sefír – Tajemstvím. Tomuto poznání nás učí i obrazy paní Kadlecové:
„Třetí etapou práce s obrazem  je vnímání hotového díla. Je to situace, která i mne vždy překvapí.  Některá díla se nechávají „přečíst“ hned, jiná i na mě pouštějí informace postupně, třeba i v několika etapách v průběhu času. A tak se musím stejně jako ostatní diváci smířit i s tím, že si vždycky ještě něco ponechají pro sebe…“
Posledním tematickým okruhem jsou planety a znamení. Specifikem židovské astrologie je odmítnutí babylonské a helenistické determinace osudu a otevření prostoru pro svobodnou vůli člověka a možnosti ovlivnit svůj osud vlastním úsilím. Z obrazů Zuzany Kadlecové dýchají živé planety, které nám připomínají, že vesmír je živý a my jsme jeho součástí. Energie planet se proměňuje, vyvíjí, tak jako vše živé žijící na planetě Zemi. Poddejme se této proměně s důvěrou a popřejme si stejně jako Židé: Mazl tov! Dobrou konstelaci hvězd!

Terezie Dubinová, PhD.
Správkyně synagogy Turnov

Článek byl ve zkrácené podobě zveřejněn v časopise Meduňka 9/2010

Pokud se vám tento obsah líbí, můžete ho sdílet se svými přáteli