Setkání s Inelií

MOTTO: „Lidé čekají, že se stane nějaká změna zvenčí, a následně se změní i jejich život. Takhle to nefunguje. Změna přichází zevnitř.“ Inelia Benz
Inelia Benz přiletěla koncem srpna do Evropy na své poslední veřejné vystoupení. Kamarádka Monika se setkání zúčastnila: zde její dojmy a zážitky společně s informacemi ze tři a půl hodinového videozáznamu (https://ascension101.com/en/estore/product/83-inelia-in-girona-2016.html?utm_source=newsletter_457&utm_medium=email&utm_campaign=the-presentation-in-girona-now-available-in-our-store ).
Monika vypráví: „Letěla jsem do Barcelony a odtud autobusem hodinu a půl do Girony. Girona je krásné malé historické městečko. Večer žije, lidé jsou na ulicích, spokojení. Program s Inelií byl rozdělený na dvě části: dopolední program pro užší okruh asi třiceti lidí z platformy Walk With Me Now, odpolední program pro asi dvěstě padesát lidí. I v osobním kontaktu je Inelie neuvěřitelná – lidská, vřelá. Překvapilo mne, jak je malinká!“

Témata, o kterých se na setkání mluvilo:
JAK BÝT A ZŮSTAT V INTEGRITĚ
Jsme zvyklí si myslet, že žít spirituální život znamená něco vznešeného a projevuje se „velkými“ činy. Spiritualita nového paradigmatu je však energií uvědomění, které prostupuje i ty nejobyčejnější skutky a myšlenky všedního dne. Právě „malé věci“ nám nejvíce pomáhají. Nová spiritualita – to je práce s energií, vědomím a vnímavostí (energy, consciousness, awareness).
Na prvním místě je dobré přestat negativně smýšlet (a mluvit) o nás samých. Podceňující myšlenky jsou výsledkem vnějšího podmiňování a vložených programů. Děti samy sebe vnímají jako střed vesmíru, kolem kterého se vše točí. Až nevědomou výchovou přijde podmiňování a s ním pochybování o sobě. Nejsme zvyklí sami sobě dávat pozornost a ukazovat své světlo: jsme vychovaní stát stranou, neprojevovat se, nebýt na sebe pyšní, nechválit se, nepřijímat se. Podmiňování vede k tomu, že se začneme pozorovat a hodnotit, porovnávat a posuzovat.
Jako dospělí často lžeme – i v drobných, nedůležitých věcech. Když ale desetkrát za den řekneme ze zdvořilosti nebo strachu „ano“, přestože si ve skutečnosti myslíme (a rádi bychom řekli) „ne“, tak narušujeme svoji integritu. To nás vyvádí z rovnováhy – a na konci dne zjistíme, že jsme unavení a znechucení. Integrita je život v souladu se sebou. Lidé zaměňují sebelásku za egoismus, ale je tu výrazný rozdíl. Egoismus, sobectví, je ve skutečnosti nedostatek lásky k sobě samému – a aby člověk tuto nelásku vykompenzoval, musí se chovat egoisticky. Kdo rozdává, tomu neubývá: jsou to lidé, kteří se mají rádi a mají rádi život.

Důležité je si ZVĚDOMIT si, ČÍ REALITU VYŽIVUJI SVOJÍ ENERGIÍ, POZORNOSTÍ, EMOCEMI, SLOVY, PENĚZI,…?
Jsem s tím opravdu v souladu? Např. peníze jsou projevem čchi, životní energie, našeho času a dovedností. Když si uvědomíme, jak je utrácíme, kam je dáváme a co jimi podporujeme, jsme s tím v souladu, integritě? Kdybychom skutečně vnímali peníze jako svoji energii, přestali bychom spoustu věcí nakupovat.

S otázkou integrity souvisí téma TVOŘENÍ REALITY (reality creation). K jaké tvořené realitě přidáváme svoji energii? Např. v pracovním kolektivu není oblíben jistý kolega. Přijdete do práce a narazíte na hlouček spolupracovníků, kteří dotyčného kolegu pomlouvají. Očekávají, že se k nim připojíte. Přidáte svoji energii k tomuto – negativnímu – tvoření reality? Vědomějším krokem je podívat se, jaký pocit ve vás onen člověk vyvolává, kde je tento pocit ve vašem těle, co s ním máte vy spojené. Je to vaše téma. Když změníme pozornost (nasměrovanou energii), změníte tím i realitu.

NESTĚŽUJTE SI!
Velice často se nás někdo snaží VTÁHNOUT DO DRAMATU. Pozorujte pocity, které to ve vás vyvolává. Je vám příjemné se těchto dramat zúčastnit? Koho/co svojí energií vyživujeme? Zvláštní kapitolou je STĚŽOVÁNÍ SI. Můžete reagovat různě: 1.nereagovat, 2.připojit se ke stěžování (tj. vyživovat ho svojí energií) nebo 3.reagovat pozitivně. Stěžování si snižuje nejen naši vibrační frekvenci, ale i frekvenci lidí v našem okolí. U stěžování je vždy důležitý úhel pohledu stěžovatele. Když někdo překračuje naše hranice, je potřeba se mu jasně postavit a vymezit se. Avšak když se něco děje kolem nás, co výrazně naše hranice nezatěžuje, a jako reakce se nabízí stěžování, máme na výběr. Např. stojíte ve frontě, která se vůbec neposouvá. Vypadá to, že v ní zůstanete trčet půl hodiny. Pro takové příležitosti je dobré mít v tašce knihu a čokoládu. Bez čokolády ani nevycházejte z domu! Skvělé, máte půl hodiny času, můžete si číst a dát si čokoládu! Výsledkem je úplně jiná realita, než kdybyste si stěžovali. A zůstali jste v integritě. Situace, které vnímáme jako strašné, můžeme obrátit ve svoji výhodu. Když si uvědomíte, že si stěžujete, prostě přestaňte. Poděkujte: „děkuji ti, myšlenko“, a pusťte ji. Je ovšem třeba upřímně říct, že čím jsme starší, tím jde změna naučených návyků hůře, protože zaběhaných zvyků a programů je samozřejmě více…. Takže je potřeba být pilný, pečlivý, trpělivý a vytrvalý.

MANIFESTACE – DENNÍ SNĚNÍ
Jaký je rozdíl mezi tím, když chceš něco manifestovat, a tím, když něco jenom pozoruješ? Manifestace je tvůrčí činnost: něco chcete zhmotnit, aby se tak stalo podle vašich představ. Představujete si předměty i životy do nejmenšího detailu: např. nejen že chcete mít v ruce jablko, ale jeho vůni, tvar, jak ho držíte v ruce… Stejně tak můžete pracovat s různými možnostmi vašich životů. V jednom jste hudebnicí, ve druhém finanční poradkyní… Do těchto životů můžete v denním snění vstoupit, „osahat si je“, navnímat, a reálně si z nich určité kvality, které v něm máme, žít. Je možné, že se z určitých křižovatek ve svém životě dostanete po různých časových liniích (timelines) do různých životů.
Inelia k tomuto tématu sdílela příběh, kdy jí přišla zpráva, že její mise končí v roce 2017. Nejprve si myslela, že zemře, tj. odejde z planety. Dříve to neříkala veřejně. Potom potkala svého současného snoubence a řekla si, že by ráda na Zemi ještě chvíli pobyla – a že by ukončení veřejného vystupování nemuselo být smrtí, ale důchodem. Nicméně i slovo „důchod“ (retirement) má spoustu negativních energetických nánosů, a proto zvolila časovou linii, ve které ani neumírá, ani neodchází do důchodu, ale MĚNÍ POVOLÁNÍ. Se snoubencem budují Shamanshack, místo léčení a učení v přírodě, takže se sice stáhne z veřejného života, ale stále bude pracovat na vzestupu Země.
(Moje poznámka: Inelia již dříve sdílela zcela zásadní věc: manifestujeme neustále, v každé chvíli. Otázkou je, jakou máme kontrolu nad tím, co se projeví jako realita? Zásadní rozdíl totiž tkví v NEVĚDOMÉ versus VĚDOMÉ manifestaci. Manifestuje naše nevědomí, tj. naše nevědomé programy, které s přáním duše a Vyššího Já nemusí mít nic společného, nebo naše vědomí? https://ascension101.com/en/home/free-articles/109-october-2015/585-free-manifestation-series-sign-up-now.html )

ČLOVĚK TVŮRCE
Inelia říká, že člověk si věci nepřitahuje, nýbrž je tvoří. Mnoho autorů tvrdí, že si z nějakého pole přitahujeme lidi, situace, peníze, setkání, události… Inelia tvrdí, že nejsme magnety, nýbrž TVŮRCI: realitu si tvoříme. S Monikou její názor nahlížíme tak, že „přitahování“ je v podstatě magie – ovládání silou myšlenky. Tj. musí být přítomný mocenský prvek ovládání reality. U tvoření nepotřebujeme nikoho a nic ovládat – leda tak své schopnosti soustředění a záměru. Je dobré si také připomenout, že karma neexistuje – můžeme změnit cokoliv, i náročný osud, který by nám předpovědělo sto kartářek…
S tímto tématem souvisel i dotaz z publika, co se děje s dušemi po potratu či eutanazii. Inelia odpovídá: Duše je věčná. Člověk má ve svém životě několik křižovatek (junctions), kdy se může rozhodnout, zda zůstat na planetě, či zemřít, i když si to neuvědomujeme. Rozhodnutí, zda učinit potrat či ne, jsou ve skutečnosti DOHODAMI (agreements – anglicky „agree“ je souhlasit, tj. dohoda ve smyslu souhlasu obou stran). V případě potratu dohodou matky a dítěte. Ineliina matka chtěla Inelii třikrát potratit, ale Inelia (její duše a Vyšší Já) s tím nesouhlasila – „a tady jsem“. Jsou zde možnosti volby.

MANIFESTACE VLASTNÍ VŮLE, ČI PODŘÍZENÍ SE VŮLI BOHA?
Z publika přišel dotaz, jaký je rozdíl mezi podřízením se boží vůli a manifestací vlastního přání. Inelia nejprve řekla, že podřízení se vůli Boha je programem, „který může být velmi snadno zneužitý, ovládnutý jinými silami (hijacked). Dokonce už samotná slova říkají, že zahazujeme svoji sílu (giving away our power).“ Je potřeba skutečně zvážit, jaké jsou podle nás požadavky boží vůle, a udělat rozhodnutí, zda je chceme ve svém životě uskutečnit či nikoli. Jestliže váháme mezi podřízením se boží vůli a manifestací vlastní vůle, můžeme si s manifestací pohrát: např. týden můžeme předstírat (pretend – i představovat si, hrát si na něco) jinou realitu, než jaká je ve skutečnosti. (Inelia dává příklad: jste doma na rodičovské dovolené s dětmi a týden můžete předstírat, že jste babysitter a děti jsou sousedovic.) Tj. jakobyste týden nechali svoji realitu být na pokoji. Energie se vyjasní, získáte odstup, a potom se můžete zeptat: prosazuji vlastní vůli, nebo se podřizuji (Do I force it or do I surrender?)?

MOUDROST A VĚDOMOSTI
Existuje pole vědomostí – a to je přístupné komukoliv. Jsou tam vědomosti všeho druhu, od mystického poznání po návod na opravu pračky. Každá vědomost má své pole a člověk se na něj může napojit a informaci si stáhnout. Nicméně stejně dobře může zasednout k internetu a vědomost si najít (pokud na internetu je). Není potřeba hrát si na mystiku. Každopádně když se chcete dostat k určitému poli vědomostí, je také dobré jít tam, kde je větší koncentrace lidí, kteří tuto vědomost již mají (např. zajímá vás biologie, tak si chodíte sednout do posluchárny přírodovědné fakulty na přednášku.) Skrze pole vědomostí přítomných lidí se může toto pole aktivovat i v nás.
Na dotaz z publika týkající se inkvizičních procesů v minulosti Inelia odpověděla, že minulí vládci světa, ti, kteří drželi moc, vystupovali proti MOUDROSTI. Jejich ničivé tažení nebylo vůči určitým konkrétním skupinám obyvatelstva, ale vůči těm, kdo nesli dávnou moudrost z(Z)emě – což byli především Židé a ženy („čarodějnické“ procesy).

PŘÍBĚHY NAŠEHO TĚLA
Když se nám, resp. našemu tělu, něco stane, vznikne p(P)říběh. „Toto se mi (kdysi) stalo, A PROTO…blablabla“. Často se určitým způsobem chováme prostě proto, že jsme příběhem chyceni. Inelia sdílela vlastní příběh, kdy v osmnácti letech havarovala na motorce. Šlo o téměř smrtelnou nehodu. Naštěstí si při ní pouze poranila ruce. (Toto zranění ukončilo její ambice být profesionální hudebnicí, nejlepší na celém světě.) „Ten příběh nosím dlouho a velmi dobře mi slouží, ale je to JENOM PŘÍBĚH.“ Popisovala, jak si uvědomila své lpění na příběhu o zranění ruky a následném fyzickém i psychickém traumatu. Když jej chtěla zpracovat, narazila na firewall („zabezpečení“, které nám brání změnit určité zvlášť hluboko zakořeněné programy). Tj. určitá část osobnosti nechtěla příběh pustit, nechtěla situaci napravit. Je potom potřeba položit si otázku – proč? V Ineliině případě šlo o snahu jejího fyzického těla na sebe upozornit, vyžádat si více laskavosti a péče, protože Inelia, jak se přiznala, se svým tělem, resp. fyzickými symptomy bolesti, příliš trpělivosti nemá, nechce zapadat do dramat. „Mé tělo mi říká, že jsem k němu krutá.“ Tělo tedy žádá uznání příběhu. Lpění na příběhu vyžaduje průzkum: K čemu nám příběh slouží? Co nám umožňuje dělat a nedělat? Kdybych byla zdravá, jak by se moje životní situace změnila? Např. bych měla zdravější vztah s partnerem… chci to vůbec? Tj. je důležité se ptát, k čemu nám nemoc či úraz slouží a jak slouží lidem kolem nás. A konečně: Jak můžeme žít, aniž bychom nemoci či úrazy – a jejich příběhy – potřebovali?

POZOROVÁNÍ
Pozorování (observation) je fascinující metoda spirituální práce. Klíčové při něm je skutečně pouze neutrálně pozorovat, tj. nevnášet žádná svá osobní hodnocení, posuzování, přání a touhy. Pozorování může vést k samovolnému VYŘEŠENÍ (resolve) určité situace, kterou pozorujeme, ale neznamená to, že se se stane to, co chceme, aby se stalo. Jednoduše pozorováním, tj. výměnou energie, se něco dá do pohybu, možná i zrychlí. Pozorování můžeme použít, když při manifestaci, tj. práci na zhmotnění našich přání, narazíme na určitý blok a firewall. Tehdy při takovém zaseknutí je dobré překážku jednoduše pozorovat, a to v jednotlivých aspektech, položkách, částech… Chceme něco skutečně vidět, možná i pochopit – a „vedlejším efektem“ je, že se záležitost pohne.

LÉČENÍ
Inelia posluchačům v jednu chvíli řekla, že dle jejího odhadu je v publiku osmdesát procent léčitelů (healer). A kdo je to vlastně léčitel? Je to člověk, za nímž chodí členové rodiny a kamarádi, když mají problém, svěřují se mu cizí lidé… Tito „léčitelé“ mají zvýšenou citlivost a empatii, proto je pro ně těžké v našem světě žít. Násobně vnímají energie a jsou naučení říkat „ano“, vyhovět, vycházet lidem vstříc (což je přirozeností léčitele). Jestliže chceme zůstat v kontaktu s kolektivem, a přitom se oddělit od negativních, nízkovibračních jevů a dramat, máme více rozlišovat a rozeznávat, jak se s kolektivem spojujeme, jaký je náš záměr a jak náš záměr rezonuje se záměrem kolektivu. Je potřeba opustit energii zachránce-spasitele. Podle Ineliiných slov má většina lidí na Zemi srdce na pravém místě a chtějí vytvořit krásný svět.

NA ZÁVĚR…
„Nezáleží na tom, co se nám děje, ale na tom, jak se kvůli tomu cítíš. Pořád se něco děje. Otázka je, jestli k tomu přistupujeme, jako že MNĚ se to děje, nebo SE to děje. Pak mi to sice nemusí být příjemné, ale nerozhodí mne to. Je důležité mít záměr, zadání, aby se věci mohly dít.“

Děkuji milé přítelkyni Monice za sdílení!

Autorkou tohoto textu je Terezie Dubinová, PhD. Psáno pro www.oheladom.cz Pokud text přebíráte na svůj web, čiňte tak pouze s plným odkazem včetně této poznámky, a pošlete mi link na mailovou adresu. Děkuji za spolupráci.

Pokud se vám tento obsah líbí, můžete ho sdílet se svými přáteli