S terapeutem Petrem Březinou o zdraví, krvi a osobním růstu

…aneb O TOM, JAK PŮSOBÍME NA SVÉ OKOLÍ, ROZHODUJE TO, JACÍ JSME V NAŠEM NITRU

SPOLUPRÁCE LÉKAŘŮ A LÉČITELŮ V NĚMECKU

Studoval lesní inženýrství, pracoval v Chráněné krajinné oblasti. Odešel do Německa, kde dělal manažera ve strojírenských firmách. Aby měl v životě něco smysluplného, začal studovat léčitelství. Připomeňme, že v Německu nejde o nebezpečný pojem jako u nás: pokud vystudujete dvou až tříletý lékařský a legislativní základ a složíte zkoušky, můžete oficiálně provozovat léčitelský směr, jaký si následně vyberete. Stát se tak nejen stává partnerem, ale i ochráncem „národního zdraví“, jak praví zákon. Pojišťovny i lékaři s vámi spolupracují.

Za specializaci si Petr Březina vybral nejprve fytoterapii, homeopatii a ortomolekulární medicínu (léčení vitamíny, minerály, stopovými prvky). Potom na přednášce poznal doktora Thomase Raua ze švýcarské soukromé kliniky Paracelsus, který se kromě homeopatie, dietetiky a isopatie věnuje vyšetření krve metodou tmavého pole (MTP). Jeho považuje za svého největšího učitele: učil se u něho isopatii a MTP. Tato metoda je dnes těžištěm jeho práce: na ni navazují další metody, podle individuálních potřeb pacienta. (Kromě zmíněných je to ještě např. neurovegetativní stimulační technika, při níž se homeopatika spolu s anestetikem injekčně zavádí přímo do akupunkturních bodů na těle, a různé infuzní terapie.) Dnes stále pracuje v Německu, pár přátelům však v rámci možností pomáhá už i v Česku – a tak jsem o něm slyšela poprvé, kdy mi kamarádka vyprávěla o terapeutovi, který pomocí rozboru kapky krve doporučil vhodné alternativní léky na léta, opravdu léta trvající atopický ekzém její dceři. S velkým úspěchem. Bohužel, u nás je stále práce terapeutů „právně nebezpečná a technicky těžko proveditelná“, jak říká.

STŘEDOEVROPSKÁ PŘÍRODA NÁM DÁVÁ BYLINY, KTERÉ POTŘEBUJEME

Dubinová: Jaké ve fytoterapii používáte byliny? Březina: Myslím si, že tam, kde člověk žije, tam má pro něho příroda připravené to, co k životu potřebuje. Čínské, tibetské či ruské bylinky jsou určitě zajímavé, ale středoevropská příroda nám dává všechno, co si naše tělo žádá. V Německu je jedna paní profesorka, která se zabývá hodně bylinami, učí i na vysoké škole, a ta říká, že když přijede do nějakého kraje, podívá se,které byliny tam nejvíc rostou, a podle toho pozná, jaká nemoc je tam mezi lidmi nejrozšířenější. Příroda už má pro člověka připravené to, co potřebuje, aby se vyléčil.

Dubinová: Tady už potřebujeme důvěřovat vyšší Moudrosti, Inteligenci Přírody, že ví, co dělá. Březina: To je podle mého názoru základem každé terapie: netlačit člověku své vlastní přesvědčení. Ve své podstatě každý VÍ, co potřebuje a co mu dělá dobře, a zvláště tělo to ví. Spíše jde o to se naladit na člověka, který vás vyhledal, a bavit se s ním tak, aby on zjistil, co si jeho tělo žádá, co potřebuje. Přírodní léčitelství, resp. komplementární medicína, nefunguje způsobem „vy máte tuhle a tuhle nemoc, tak na ni je tento lék“. Jde o to léčit člověka, nikoli chorobu. Stejný stav člověka se může projevovat RŮZNÝMI chorobami, podle toho, kde má jakou individuální slabinu.

Dubinová: Používáte v Čechách nějaké byliny častěji než jiné? Březina: Většinou je to tak, že dělám rozbor přímo na místě. Píchnu člověka do prstu a kapičku krve dám pod sklíčko mikroskopu. Následně vidíte, jaký je stav organismu, tzv. milieu, čili prostředí člověka: jak vypadají červené krvinky, jak vypadají bílé krvinky, jsou slepené – nejsou slepené, jsou různě deformované… Vidíte, co se odehrává v mezibuněčném prostoru. Podle toho sestavuji terapii. Čím já začínám – a tím se dostávám k bylinkám, na které jste se ptala -, vychází z poznatku, že většina lidí v dnešní době je zanešená různými toxickými látkami. A toxické látky, ať už to jsou toxické kovy jako rtuť, hliník či olovo, nebo látkové odpady jako zbytky močové kyseliny nebo bílkovin, zpomalují tělesné regulační procesy. To znamená, že má relativně málo smyslu zabývat se nějakou konkrétní potíží klienta, dokud organismus má v sobě tuto zátěž: regulace nebude fungovat tak, jak by měla. To je mimochodem patrně důvod, proč dnes u dospělých nefunguje homeopatie tak dobře, jako to u některých homeopatických léků popsal ještě v 18.století Samuel Hahnemann. Ten popisoval fantastické účinky u řady léků, o kterých se dnes říká, že nefungují. Myslím, že to má příčinu v blokování regulačních procesů v těle. Vzhledem k našemu civilizačnímu způsobu života a vzhledem k blokádám, které jsme si za svůj život nasbírali, v našem zničeném životním prostředí a naším životním stylem, organismus nedokáže reagovat na informaci obsaženou v homeopatiku. Biochemie organismu k vyléčení musí fungovat. To znamená, že na začátku je často pročištění organismu, mimo jiné i bylinkami. Při prvních návštěvách to bývá ostropestřec mariánský, smil písečný, lnice květel, pampeliška, vlaštovičník.Dubinová: Tedy byliny na čištění jater. Březina: Přesně tak. Játra mají centrální úlohu v detoxikaci organismu. Pokud vám nebudou fungovat játra, je léčba velmi obtížná. Podle formy a shluku červených krvinek je vidět, zda jsou játra zatížená a jak jsou zatížená. A lze říct, že takových devadesát procent lidí, kteří ke mně chodí, mají problémy s játry.Kdykoli se tělo chce zbavit nějakého toxinu, dělá to kromě ledvin hlavně přes játra. Když to tělo nezvládá, toxiny se v něm hromadí. Je několik stupňů zatížení jater. Při laboratorní zkoušce krve v klasickém lékařství vidíte až odpady, látky, které se z jater uvolňují do krve, když jsou nemocná a buňky se začínají rozpadat. Ale při metodě tmavého pole už vidíte, že jsou játra oslabená a nepracují, jak by měla: červené krvinky nejsou kulaté, nýbrž vypadají jako citronky, nebo se začínají slepovat do skupin. I přes svoji schopnost regenerace se při dlouhodobé zátěži mohou začít hroutit. Samozřejmě je to individuální. A systém detoxikace není tak jednoduchý, abychom ho vyhradili pouze játrům a ledvinám. Nicméně pro mne první fází terapie je většinou uvolnění jater, ledvin a střev, aby plnily svoji funkci. Samozřejmě, že správná životospráva hraje i zde klíčovou roli a poradenství v této oblasti tvoří neopomenutelný pilíř celé terapie.

ZÁSADNÍ ZDRAVOTNÍ VLIV MÁ NÁŠ DUŠEVNÍ A DUCHOVNÍ ŽIVOTNÍ STYL

Dubinová: Z Vašeho pohledu má větší vliv na zdraví člověka životní prostředí, nebo životní styl? Březina: Větší vliv má životní styl, ať už fyzický či psychický, nebo chcete-li duševní a duchovní. To je vůbec největší vliv, který na zdraví člověka existuje. Pokud by člověk žil v sebečistším prostředí, ale měl by duševní a/nebo duchovní život v nerovnováze, tak onemocní. A naopak, pokud budete žít v prostředí, které není zrovna optimální, ale svým nastavením jste pozitivně naladěná, napojená na vyšší síly, tak to má vliv i schopnost těla se zátěží zacházet.

Dubinová: Co Vás zaujalo na metodě tmavého pole? Březina: Díky této metodě máte jednak vynikající možnost udělat si obrázek o celkovém vnitřním stavu člověka, a jednak máte možnost pracovat preventivně. Vidíte předtím, než člověk onemocní, kde jsou jeho slabiny, kam se vývoj v těle ubírá a kde je dobré zasáhnout, aby člověk neonemocněl. Ve staré Číně nebyl dobrým lékařem ten, kdo lidi uzdravoval, ale ten, jehož pacienti neonemocněli. Tímto směrem by se, myslím, měla ubírat i moderní medicína. Měli bychom sledovat stav lidí předtím, než onemocní, protože v tu dobu máme mnohem více možností tělo usměrnit. Jakmile člověk onemocní, orgány přestanou pracovat tak, jak mají, a začnou vypovídat funkci, je mnohem těžší a mnohem déle trvá dostat pacienta do rovnováhy, pokud to vůbec ještě jde.

KREV ZRCADLÍ ČLOVĚKA

Další věcí, která mne na metodě tmavého pole zaujala, je přímé spojení s člověkem. Krev je zvláštní „šťáva“, dokáže o člověku mnoho říct. Kdesi jsem se dočetl, že bylo u Židů zakázáno požívat krev, protože je v ní obsažena duše živočicha. V této souvislosti je zajímavé, že když krev máte pod mikroskopem, tak ona velice dobře zrcadlí člověka. Můžeme to nazvat „duší“. Z hlediska diagnostiky díky kapce krve vnímáte, kdo před vámi sedí. A jde to až tak daleko, že když máte např. pod mikroskopem vzorek krve určitého pacienta, on od vás odejde, cestou se mu stane nehoda a on zemře, ta to na jeho vzorku krve vidíte: začne se velice rychle měnit a rozpadat. Ukazuje se tedy spojení mezi organismem, tedy konkrétním člověkem v našem případě, a jeho krví. Takže tam je skutečně spojení mezi organismem , tj. člověkem, a jeho krví. To už potvrdila i řada lékařů, kteří s metodou pracují. Dubinová: Dokazuje to naše fungování na kvantovém principu jak částice, tak pole. Krev na smrt „svého“ člověka reaguje na principu pole. Březina: Samozřejmě. Tak všechno je pole. Dubinová: Ano, ale tohle je pěkný „mužský“ důkaz, exaktní a pozorovatelný. Já osobně důkazy nepotřebuji, ale chápu, že někdo je potřebuje. Březina: Já je také nepotřebuji (…společně se smějeme…).

Dubinová: Podle židovské mystiky kabaly má, resp. může mít, každý člověk tři, nebo dokonce pět, duší. S nejnižší živočišnou duší nefeš se rodí, je to duše „živočišná“, která nám velí jíst, spát a rozmnožovat se. Postupně může získat i etickou duši (ve dvanácti až třinácti letech) a ducha (kolem čtyřicátého roku života). Nefeš po smrti člověka zůstává u hrobu, je tedy stále spojena s tělem. Březina:Já to vidím trošku jinak. Domnívám se, že každý člověk má VŠECHNY duše. To ho dělá člověkem. Je ovšem otázka, na úrovni které duše vědomě žije, zda té animální nebo zda žije na úrovni ducha.

Dubinová: Z Vašeho pohledu krev nese informaci o fyzickém zdraví člověka. Může nést informaci i o jeho duševním a duchovním stavu, o úrovni, kterou žije? Březina: Samozřejmě, že ji nese, ale to nevidíme pod mikroskopem. Pod mikroskopem vidíme fyzickou informaci. Ta jiná informace se pohybuje na jiné úrovni, a to na úrovni vyzařování. Pokud jste citlivější, můžete ji vycítit, ale pod žádným přístrojem ji neuvidíte. Je to jiná dimenze. Ta informace tam samozřejmě je. Nějak se zobrazuje na fyzické úrovni, ale původ je na vyšší úrovni, jako původ všeho.

METODA TMAVÉHO POLE A PROČ SE NEPOUŽÍVÁ V LÉKAŘSTVÍ

Dubinová: Proč si myslíte, že metodu tmavého pole lékařská věda zatím většinově nepoužívá? Březina:Vysvětlím nejprve, podle čeho se metoda jmenuje. Když si vezmete klasický mikroskop, s jakým jsme se v přírodovědě na škole učili pracovat, tak určitě jste krájela cibuli a dívala se, jak vypadají její buňky. Preparát jsme obarvili, položili pod sklíčko, světlo šlo přímo preparátem a my jsme viděli světlé pozadí a barevné obrysy pozorovaného objektu. To je klasická metoda světlého pole. U toho potřebujete objekt obarvit, abyste ho viděla. Metoda tmavého pole se odlišuje tím, že mezi světelný zdroj a preparát dáte difuzor, který světlo rozptýlí a pouští ho ze stran. Čímž vidíte ( díky tomu, že se světlo odráží od profilu obrysů objektu, který pozorujete) tmavé pozadí a na něm světlou formu pozorovaného objektu. Proto metoda „tmavé pole“: pozadí je tmavé. Je to jen technická záležitost, ale díky ní se díváte na krev jako na živou: vidíte, jak krev proudí, jak se pohybují krvinky, vidíte tam bakterie, bílé krvinky, jak se vrhají na bakterie, obklopují je a snaží se je fagocytovat. Ještě s tou výhodou, že když jste kapku krve vzala z těla, tak jste ji vystavila stresu a vidíte, jak organismus toho konkrétního člověka reaguje na stres. Při metodě světlého pole by to nebylo možné. Všechno v těle je spojené informační výměnou a buňky v krvi jsou tak reprezentační pro všechny buňky, které v těle jsou. Je to jeden systém, všechno souvisí se vším. A krevní buňky se dají velice lehce z těla extrahovat, zatímco jiné nikoli – dávat pod mikroskop kus masa není příliš praktické…. Buňky krve vám tak dají obraz buněk celého těla.

A nyní, proč se metoda nevyužívá většinově v lékařství. Tady je potřeba zmínit historii vývoje medicíny. Jména (imunologů) Kocha a Pasteura vám něco říkají? Stáli na počátku teorie MONOMORFISMU, která říká, že když je organismus určitým organismem, např. virus určitým virem či bakterie určitou bakterií, tak jimi celý svůj život zůstávají. Organismus zůstává stále stejným organismem. Ve stejné době ale řada jiných vědců, například Antoine Béchamp, tvrdili, že to není pravda a že organismy mohou měnit formu. Virus se může změnit v bakterii, bakterie se může změnit v houbu…, a zase zpátky. Organismus není stabilní.To je teorie POLYMORFISMU. Ve světě moderní vědy se prosadila teorie monomorfismu, ale biolog a zoolog prof. Günther Enderlein (1.pol.20.století), který vyvinul metodu tmavého pole, se držel teorie polymorfismu. Popsal tzv. cyklody, což jsou vývojové stupně nebo řetězce organismů, které se vyvíjejí z původně symbiotických organismů, které my všichni v sobě máme, na parazitní organismy (viry, bakterie) a v konečné fázi až na houby. A to zcela odporuje moderní medicíně. Proto klasická školní medicína tuhle metodu neuznává.

Kromě toho je to metoda empirická, tj. závislá na zkušenostech, a dá se velice těžko reprodukovat. Je potřeba nejen znalost, ale i cit. Je dobré vědět i další věci o pacientovi. Nicméně je celá řada lékařů, kteří metodu tmavého pole už využívají, a jsou dokonce celé kliniky, které s tím pracují (ovšem nikoli v Čechách). Dubinová: Co ještě o pacientovi chcete nebo potřebujete vědět? Březina: Dělá se klasická anamnéza jako u všeho ostatního: ptáte se na alergie, nemoci v rodině, problémy, léky… Může se jít i do hloubky, do psychických témat. Záleží, s čím pacient přišel. Kolikrát se dostaneme do dětství, k rodičům, k problémům v partnerství, k problémům s dětmi. Naše psychika hraje obrovskou roli jak při onemocnění, tak při terapii. Psychosomatika už je uznávána moderní medicínou. Když dostanete lék od lékaře, tak 60 procent jeho účinku je dáno tím, že mu věříte, a 40 procent je účinná látka. To je statistika, to říkají sami lékaři. Dále je pro léčení důležité, jak se ke své nemoci postavíte. Každá nemoc nám má něco říct, je poselstvím našeho těla, které jsme dlouho nechtěli slyšet, a ono teď odpovídá větším tlakem.

INFORMACE NEMOCI

Dubinová: V srpnu a září jsem byla záhadně nemocná. Chodila jsem stále na krevní zkoušky, žádala jsem prověřit to a ono, s nulovým výsledkem. Prakticky jsem podle výsledků byla „zdravá“, fyzické tělo ale vypadalo jinak. Nakonec jsem díky dvěma přítelkyním terapeutkám rozklíčovala informaci nemoci a způsobem pro lékařskou vědu ještě stále nepřijatelným – skrze posun vědomí prostřednictVím snu – jsem se opět vrátila do harmonie. Nyní dolaďuji fyzické tělo bylinami. Byly by krevní výsledky metodou tmavého pole jiné? Březina: Bylo by vidět, jestli je v těle zátěž nebo není. Můžete vědět, že jsou v těle bakterie, ale nevidíte, jaký druh bakterií to je.Většinou to ani nepotřebujete vidět, protože když je tělo oslabené a reaguje zduřením uzlin, je jasné, že zárodek tam je. Je vedlejší, jaký. Pracujete spíše s imunitním systémem a posilujete tělo, aby bylo schopné se s choroboplodnými zárody poradit. Dubinová: Ano, to mi také moje paní lékařka říkala. Březina: Podle polymorfismu se choroboplodné zárodky udrží a vyvíjejí pouze tam, kde je oslabené prostředí v člověku. Když dokážet své prostředí ZREKULTIVOVAT, tak zárodky nemají možnost se v těle udržet. Čímž neříkám, že pokud je nějaká závažná choroba jako například mor, tak že nemají smysl antibiotika. Pokud jde o ohrožení života, tam antibiotika smysl mají: nejhorší se odstraní a pak se pracuje dál s imunitním systémem. Není rozumné vyhýbat se pomoci moderní medicíny. Může odstranit to nejvážnější. Ale je pravda, že často potom odstraňujeme i škody po takové léčbě a vracíme imunitní systém do rovnováhy.

Dubinová: To jste se zrovna strefil. Tou informací byl mor. Šlo o karmickou nemoc, mé napojení na historii katarů z dovolené v Languedocu. Březina: Není jednoduché, pokud se do těla dostane jenom INFORMACE choroboplodného zárodku. Fyzicky nic moc vidět nemusíte, a přesto tělo plně reaguje. Pak je správnou cestou POSÍLIT TĚLO, aby situaci zvládlo, vypořádalo se s tou informací a dostalo se do původního stavu.

Dubinová: Jak jste říkal, nemoc je až konečná fáze. Provádíte tedy spíše diagnózu stavu člověka než diagnózu nemoci? Březina: Ano. Řada lidí se mne třeba ptá, jestli vidím, zda mají rakovinu. To v krvi vidět není. Jsou kolegové a kolegyně, kteří tvrdí, že to vidí, ale spíše jsou vidět tendence k určité nemoci. Samozřejmě pokud už pacient rakovinu má, a měl jsem takových celou řadu, tak tam už jsou znaky, že se systém rozpadá – a to vidíte. Vzít krev a říct „vy máte tuhle a tuhle nemoc“ – takhle to nefunguje. Můžete říct „vy máte tady a tady problém, vaše prostředí není z toho a toho důvodu v optimální rovnováze“. Ve druhé fázi tělo podpoříte homeopatiky, isopatiky, ortomolekulárními látkami či rostlinnými tinkturami, aby své vnitřní prostředí vyrovnalo.

Dubinová: Co např. konkrétně atopický ekzém vypovídá o našem vnitřním prostředí? Březina: Úplně obecně má na fyzické úrovni spojení se střevem. Pokud nemáte v pořádku střevo, tak tělo vylučuje přes kůži. To vede k ekzémům, zánětům. Na psychosomatické úrovni jsou tito lidé většinou velice citliví a zranitelní v interakci s okolím. Kůže je náš ochranný štít vůči vnějšku. Ale příčin může být více. Lze to i vycítit, co je problém toho člověka, když sedí naproti vám. Jsou určité základní věci, ale neplatí to obecně. Vždy je to individuální.

„JEŠTĚ TAM VIDÍM VELIKÉ REZERVY…“

Dubinová: Naše generace prošla materialistickým a pozitivistickým školním systémem. Je náročné vystoupit ze zaběhaného způsobu uvažování a vstoupit do jiného pole myšlení. Abych pochopila, jak uvažují kabalisté, musím úplně vypnout západní způsob myšlení, který jsem se naučila ve škole, a spíše vstoupit do celostního vnímání. Březina: Věda je dnes mnohem dál, než co jsme se my učili ve škole – a co se mnohde stále učí. Ve vědeckém světě se snad už v některých oblastech dostáváme blíže energetickému světu. Naši předkové „ženskými metodami“ vyciťování něco věděli a my se k tomu nyní dostáváme empirickými „mužskými“ metodami, jak byste řekla Vy. Dubinová: Už se dva póly konečně setkávají. Březina:Ještě tam vidím veliké rezervy. Dubinová: Velká rezistence – velké rezervy (smích). Ale už se to naštěstí nedá zastavit. Březina: To je otázka. Je vždy nebezpečí, že se snažení může ubírat špatným směrem. Směrů a možností je spousta, existuje mnoho různých cest a každý je přesvědčen že jen „on má pravdu a všichni ostatní se mýlí“. A to je nebezpečná situace. Když mi bylo 17 nebo 18 let, tak jsem se zabýval hodně mystickými knihami, budhismem, islámem, židovstvím, křesťanstvím… A v mystickém vnímání se v hloubce tato učení potkávají. Základní principy jsou stejné a z toho se dá vyjít. Pravda je vždy jenom jedna. Je lepší ji najít, a ne přesvědčovat ostatní, že „já to vím lépe než oni“.

„O OSOBNÍ PRÁCI JE VŠECHNO, TA NÁM ODPUŠTĚNA NEBUDE“

Dubinová: To už je o osobním růstu, o osobní práci. Březina: O osobní práci je všechno, bez té se neobejdeme, ta nám odpuštěna nebude. Mně se líbí obraz indické bajky: tři mudrci v temné místnosti mají popsat slona. Jeden mu sáhl na nohu a říká: „Je to sloup.“ Druhý mu sáhne na chobot a říká, „nikoli, mýlíš se, je to lano.“ Třetí mu sáhne na břicho a říká: „Vy oba se mýlíte:je to hora!“ Poté se rozsvítí světlo a oni vidí, jak slon vypadá. Naše dnešní tápání a hledání je o tom, že jsme si každý vybrali nějakou část, ať už se to děje v různých náboženstvích, např. v křesťanství, židovství, islámu, budhismu… nebo v různých vědeckých směrech. Ale chybí nám pohled na celek. Pravda je to, co je, jde jen o to ji najít. Ona může být z logiky věci vždy jen jedna a je po celou dobu neměnná. Jen nám většinou chybí dostatek pokory k tomu, abychom jí dokázali opravdově hledat, tedy bez předsudků a pýchy na vlastní vědění.

Dubinová: Židé říkají, že skutečnost je diamant s nespočtem plošek. Každý z nás vidí jenom jednu. Jak se nám rozšiřuje vědomí, vidíme jich více a více…. Mystici, kteří viděli Celek, Pravdu, byli ve svých náboženstvích nežádoucí, protože narušovali teologická dogmata o výlučnosti toho kterého náboženství. Březina: Všichni lidé, kteří kdy chtěli něco jiného než mainstream, byli nežádoucí a nepohodlní. Rezistence je vždy hodně silná. Je to ale hlavně o práci na sobě, neboť opravdu změnit může člověk jen sebe sama. Jak pak působíme na své okolí se vždy odvíjí jen od toho, jací našem nitru opravdu jsme. Dubinová: Snad se to i nám v Čechách povede. Březina: To chce čas a trpělivost. Dubinová: Děkuji vám za rozhovor a přeji mnoho zdaru! Březina: Také děkuji.

ROZHOVOR BYL VEDEN 27.ŘÍJNA 2015.
ANIŽ JSEM TO VĚDOMĚ TUŠILA, PATRNĚ JSEM SE „STREFILA“ DO KOLEKTIVNÍHO TÉMATU: V MfDnes Z 11.A 12.LISTOPADU VYŠLY ČLÁNKY KRITIZUJÍCÍ A IRONIZUJÍCÍ FIRMU NABÍZEJÍCÍ ROZBOR KRVE METODOU TMAVÉHO POLE. INFORMACE BYLY PODÁNY BEZ SOUVISLOSTÍ S CELOSTNÍ MEDICÍNOU, METODA NEBYLA VYSVĚTLENA V KONTEXTU, TAKŽE TO FIRMU TÉMĚŘ KRIMINALIZOVALO.

DĚKUJI VŠEM LÉKAŘŮM A LÉČITELŮM, KTEŘÍ BEZ PŘEDSUDKŮ HLEDAJÍ CESTU K SOBĚ NAVZÁJEM A K PŘIBLÍŽENÍ KLASICKÉ A KOMPLEMENTÁRNÍ MEDICÍNY, V ZÁJMU PACIENTŮ A V ZÁJMU PROLOMENÍ BARIÉR MYŠLENÍ STARÉHO PARADIGMATU.

TENTO ROZHOVOR BYCH CHTĚLA VĚNOVAT MILÉ PŘÍTELKYNI, LÉČITELCE JANĚ ŽÁKOVÉ.

Další doporučené:
Rozhovor s Janou Žákovou
http://www.evalabusova.cz/rozhovory/j_zakova.php
Rozhovor s psychiatričkou a psychosomatičkou Janou Klímovou
http://video.aktualne.cz/dvtv/klimova-nemusime-byt-nemocni-je-do-nas-ale-masirovan-strach/r~7c0d6f407ef711e5a705002590604f2e/

Texty zveřejněné na webu www.oheladom.cz jsou autorskými texty a překlady PhDr. Terezie Dubinové. Bez vědomí autorky a jejího psaného svolení je nelze kopírovat a přebírat na svůj web. Sdílení na FB s plným odkazem je v pořádku. Pokud  chcete texty publikovat na svém webu, dejte autorce na vědomí na mailové adrese terezie.dubinova@oheladom.cz . Děkuji.

Víra tvá tě uzdraví. Ano i ne.

Pokud se vám tento obsah líbí, můžete ho sdílet se svými přáteli

Napsat komentář